Page 533 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL
P. 533

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

            Takže, co se stane, až se stav příštího cyklu ve Mně posune ze svého stavu do svého
            procesu a až se stane svojí vlastní realitou jak v objektivní, tak i subjektivní modalitě
            vnímání?  Protože  kvalita  a  obsah  toho  cyklu  nemá  absolutně  nic  společného
            s jakýmkoliv jiným cyklem v jakékoliv modalitě, svojí samotnou povahou, strukturou a
            dynamikou zruší jejich vlastní jsoucno a bytí. Jednoduše řečeno, všechny ty cykly se
            všemi  svými  zkušenostmi  a  událostmi  i  se  vším,  co  obsahují,  budou  pro  věčné
            zachování umístěny do universality-všeho. Protože universalita-všeho je samostatnou,
            diskrétní a sebou uzavřenou entitou, cokoliv uvnitř sebe obsahuje, nemůže mít žádný
            vliv  nebo  dopad  na  cokoliv  nebo  kohokoliv  mimo  její  sféru  a  atmosféru.  Pouze  po
            vstupu do ní se její obsah  stane dostupným komukoliv, kdo do ní vstupuje správně
            definovaným  a  dobře  stanoveným  účelem.  Vzpomínky  jejich  předchozího  jsoucna  a
            bytí se  odstraní ze  všech sentientních entit, aby takové  vzpomínky nezasahovaly do
            ničeho,  co  bude  obsaženo  v novém  cyklu.  Takové  vzpomínky  také  budou
            v universalitě-všeho. Kdykoliv bude za jakýmkoliv účelem zapotřebí si vyvolat cokoliv
            z ostatních  cyklů  či  z vašich  vlastních  předchozích  osobních  a  individuálních
            zkušeností, bude  vám dovoleno vstoupit  do universality-všeho a  uvnitř jejích hranic
            budete  moci  dosáhnout svých cílů  bez jakýchkoliv problémů a  bez rušení kohokoliv
            mimo tyto hranice.

            Díváme-li se z této perspektivy na strukturální plán multivesmíru, stává se zřejmým,
            proč  bylo  v některých  předchozích  dialozích  naznačeno,  že  nic,  absolutně  nic  se
            nemůže přesunout ani přenést z jakéhokoliv jiného cyklu do příštího cyklu. Kdyby se
            vůbec cokoliv přeneslo do příštího cyklu, nakazilo a otrávilo by to čistotu obsahu toho
            cyklu vědomím něčeho, co souvisí s neživotem negativního stavu a lidským neživotem.
            Nezapomeňte  na  jednu  věc:  Dokonce  i  kdybyste  přenesli  do  příštího  cyklu  něco
            pozitivního  a  příjemného  bez  modifikace  či  odstranění    z něho  všeho,  co  souvisí
            s povahou  a  kondicí,  ve  které  se  to  událo,  pořád  byste  přenášeli  něco,  jež  je
            charakteristické  pro  nekompletní  a  neplnou  povahu.  Takže  byste  do  příštího  cyklu
            přenášeli  něco,  co  tam  nepatří  a  co  se  získalo  za  kondice  paralelní  existence
            pozitivního a negativního stavu. V podstatě, protože jsou do povahy nekompletnosti a
            neplnosti samotné zahrnuty otisky elementů negativního stavu a lidského stavu, byste
            samotným  faktorem  tohoto začlenění do  příštího cyklu  přenášeli něco z negativního
            stavu. Protože v tom něčem se odrážejí totalita pseudopřirozenosti negativního stavu a
            lidského  stavu,  přenášeli  byste  do  toho  cyklu  veškerost  negativního  stavu.  Jak  víte,
            pravidlem je, že jakákoliv část z celku obsahuje všechny aspekty toho celku, protože
            celek  se  skládá  ze  svých  částí.  Z toho  můžete  vidět  ohromné  nebezpečí  takového
            přenosu  nebo  přesunu.  Je  to  jako  hra  s ohněm.  Jestliže  si  s ním  budete  hrát  dosti
            dlouho, v jednom okamžiku se můžete spálit. Může vás dokonce zcela zničit. Takové
            jsou kontaminující efekty jakékoliv součásti negativního stavu a lidského stavu.

            Ze všeho výše uvedeného můžete vidět důvod, proč se nic nemůže přenést, přesunout
            nebo převést z jakéhokoliv předcházejícího cyklu do příštího a proč se všechno, co je
            obsaženo  uvnitř  jejich  sféry  a  atmosféry,  musí  umístit  do  universality-všeho  a  proč
            musí  být  universalita-všeho  uzavřená  uvnitř  svých  hranic,  aniž  by  měla  jakékoliv
            spojení s něčím nebo někým v novém cyklu. Pouze za těchto typů podmínek by mohla
            být  ustanovena  plnost  a  kompletnost  života  jako  takového,  doprovázená  plností  a
            kompletností pravého života pozitivního stavu.
   528   529   530   531   532   533   534   535   536   537   538