Page 535 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

Pán Ježíš Kristus: Na první pohled by se tak zdálo. Ale v pravé realitě tohoto
uspořádání se na to musíte dívat způsobem typického stanoviska metafyzické
kosmologie. Jak jste si všimli ve sdělení Dialogu 130., je zřejmé, že předchozí cykly
neobsahovaly nic z neživota negativního stavu a lidského neživota. Nebyly ve stavu
separace a izolace. V těchto cyklech byly tyto stavy jen v kondici potenciálnosti, ale ne
ve skutečnosti. Z toho důvodu byly ve stavu integrace a jednoty. Jak si pamatujete
z metafyzické kosmologie, aby se vynalezlo, zfabrikovalo, aktivovalo, ustanovilo a
manifestovalo vůbec cokoliv, co je obsaženo v povaze, struktuře, dynamice a procesu
negativního stavu a jeho lidského neživota, bylo nutné zrušit (dočasně neboli jen na
určitou dobu) stavy integrace a jednoty, a namísto toho ustanovit stavy izolace a
separace. Protože stavy integrace a jednoty jsou čistě pozitivní povahy, jejich
představa jako taková by mohla být využita, pokud by to bylo nutné a nezbytné,
během procesu posuzování strukturálních typů integrace a jednoty, které by byly vzaty
v úvahu pro budování příštího cyklu. Avšak, jak je zřejmé z výše uvedeného prohlášení
v Dialogu (150.), aby se tak mohlo učinit, museli byste modifikovat a odstranit z těchto
í
cyklů všechno, co souvis s povahou a kondicí, ve které fungovaly ve svém vlastním
typu jednoty a integrace. Jinými slovy, museli byste z nich odejmout všechno, co
souvisí se záležitostí potenciálnosti, že negativní stavu bude vymyšlen a zfabrikován,
jakož i představu bytí v neplnosti a nekompletnosti života jako takového a v typu
života pozitivního stavu, za kterého působily a fungovaly.

Během zaznamenávání Dialogu 130 byla duchovní situace taková, že zahrnovala
potřebu posoudit vůbec všechno, co bylo integrální komponentou předchozích cyklů.
V průběhu posuzování bylo objeveno něco, co souviselo se záležitostí integrace a
sjednocení. Představilo se to sentientním myslím k jejich uvážení a možnému využití
během vývoje stavebních plánů pro příští cyklus času (až nastane čas ta učinit).
Z pozice toho posuzování se v té době/stavu zdálo jako dobrý nápad vzít tyto
představy a zahrnout je do procesu budoucího vývoje těchto plánů. Avšak jak se
uskutečňoval další duchovní rozvoj a progrese a jak probíhalo odhalování některých
í
tajemstv a záhad (jak je například obsaženo v tomto dialogu), v průběhu jejich
posuzování se stalo zřejmé, že mnohem lepší v tomto ohledu bude nevyužít nic
z žádného z předcházejících cyklů kvůli představě nekompletnosti a neplnosti, za níž
působily a fungovaly.

Aby se tomto učinila pravá a správná volba, bylo nezbytné dát každému představu, že
jisté věci související se stavem integrace a sjednocení, bez všeho, co souviselo
s podmínkami, za kterých byl založen život (neplnost a nekompletnost), mohly být
vzaty v úvahu v procesu budoucího plánování výstavby příštího cyklu. Jakmile všichni
zvážili tuto možnost a jak bylo zaznamenáno více dialogů, všem se stalo zřejmým, že
nebude žádná potřeba uchovat cokoliv z oněch cyklů, aby se využily pro něco, co
souvisí s příštím cyklem.

Jak vidíte z výše uvedeného příkladu, dává vám to velmi dobrou představu o tom, jak
nastávají změny a jak jsou manifestovány a využívány principy duchovní progrese; a
jak každý může a smí změnit svůj názor vůbec na všechno. Toto je jeden z důležitých
důvodů, proč bylo takovým zdánlivým rozporům a nesrovnalostem dovoleno se udát
dokonce na platformě těchto dialogů. Je to, kromě jiného, pro jasnou ilustraci a