Page 515 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

syntézu a schopnost činit správná rozhodnutí založená na pozorování, vnitřních a
vnějších zkušenostech a na mnoha jiných podobných faktorech. Největší nástroj
z těchto všech, který je dostupný lidské mysli, je intuice. Prostřednictvím své intuice
můžete velmi přesvědčivě dojít ke správnému závěru o této záležitosti. Toto jsou
obecné schopnosti, které mohou být pro takový účel využity.

Vezměte si například následující fakta: Jestliže důkladně analyzujete svůj individuální
a osobní život a pokud si v průběhu tohoto položíte otázky o zdroji lidského života
obecně a svého života zvlášť, musíte nevyhnutelně dojít k závěru, že nejste zdrojem
svého života. Nejste tím, kdo vám tento život dal. Nejste původcem žádného života. To,
že dva lidé - vaši rodiče - byli ti, skrze něž jste se stali živými a žijícími, z nich logicky
nedělá nejzazší zdroj a původce vašeho osobního a individualizovaného života,
protože oni sami nebyli původci svého vlastního života. Můžete vystopovat jejich život
veskrze zpět přes všechna pokolení a stále nebudete moci nalézt někoho nebo něco, co
by mohlo být považováno za zdroj a původce sentientního života nebo jakéhokoliv
života vůbec. Vznikl život jako nějaký druh náhodné kombinace částic určitého druhu
kosmického guláše, který neobsahoval nic živého a žijícího? Dokonce i pokud byste
mohli přesvědčivě předpokládat, že takový guláš, jak byl postulován vašimi biology,
obsahuje nějaké druhy organického organismu, který by mohl iniciovat nějaké druhy
životních forem, ze kterých se evolučním procesem vyvinuly vyšší formy života až po
sentientní život, stále se budete muset ptát, kdo nebo co vložilo takový organismus do
toho guláše. Vždyť to nemohlo vzejít z ničeho. Z ničeho může opět vzniknout jen nic.
Toto je neoddiskutovatelný logický závěr.

Z těchto důvodů založených na skutečnosti, že nic relativní povahy by nemohlo být
původcem a zdrojem života nebo mít nějakou schopnost produkovat život samo od
sebe, samo sebou, samo ze sebe a samo o sobě, musí to mít nějaký zdroj původu. Ježto,
logicky řečeno, tento zdroj původu nemůže být relativní, v tom případě musí být
Absolutní. A nejenom to, ale logickým závěrem to musí být Absolutní Život Sám v Sobě,
Sám Sebou, Sám od Sebe a Sám ze Sebe bez jakéhokoliv původního zdroje. Nemůže mít
žádný původ, protože v tom případě by nebyl Absolutní. A toto je Absolutní Pravda.
Kvůli faktu, že život jako takový je nejzákladnější událostí v multivesmíru a že
multivesmír funguje a je možný fungováním života sentientních entit, které jsou nosiči
takového života ve své relativní kondici k Absolutní; a protože je dobré žít a být na živu
a být takovým není nic jiného než pozitivnost, může snadno dojít k závěru, že takový
Absolutní Život je Absolutní Pozitivnost, Dobro, Láska, Moudrost atd. Ale nejen to,
nýbrž na základě vašeho vlastního uvědomění si sebeuvědomění svého ‚já jsem kdo
jsem‘, které vás činí sentientními, můžete dojít k nevyvratitelnému závěru, že tento
Absolutní Původce a Zdroj Života je Absolutní Sentience a Jediný, Kdo je Absolutně
Sebeuvědomělý Svého Vlastního Absolutního ‚JÁ JSEM KDO JSEM‘.

Druhý zdroj této znalosti je dle přímého zjevení z Absolutního Zdroje Života
Samého/Samé. Tím, že všichni živí a žijící jsou relativní, a protože faktorem samotné
relativity je jejich schopnost vědět omezená a velmi často nepřesvědčivá, Já, Pán Ježíš
Kristus, během jejich historie vyplňuji tuto mezeru v jejich znalosti těchto důležitých
duchovních záležitostí tím, že jim v tomto ohledu poskytuji příležitostné zjevení.
Samozřejmě pro vědeckou mysl, která je zakořeněna ve vnějším nebo takzvaném