Page 517 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

nezvolit, daleko převažuje jakoukoliv bídu a utrpení, kterým můžete být vystaveni
během této doby.

Zároveň, aby bylo vůbec možné projít skrze jakýkoliv typ zážitků, které nastávají na
planetě Nula a které jsou ve většině případů negativní povahy, bylo nezbytné v tomto
ohledu odstranit jakékoliv vzpomínky na články té dohody, aby se zachovala jejich
pravost a původnost a aby se neporušovaly. Pokud byste měli mít tyto vzpomínky
zachovány i po vaší inkarnaci na planetu Nula, s veškerým zapamatováním si znalosti
pravého života pozitivního stavu, třebaže v jeho neúplné a neplné kondici, pak byste se
za každou cenu vyhýbali dělání čehokoli, co by bylo v rozporu s přirozeností
pozitivního stavu. V tom případě byste porušovali články naší dohody. Je nemožné
udělat cokoliv zlého nebo negativního, a tudíž poskytnout potřebné lekce o tom, co
nevolit, jestliže máte všechny vzpomínky na pravý život pozitivního stavu a jestliže si
uvědomujete, že jste souhlasili dělat bláznivé, hloupé, negativní, zlé nebo ‚hříšné‘
skutky v naprostém rozporu s čímkoliv, co je obsaženo v pozitivním stavu. S tím
druhem znalosti nebo s těmito druhy vzpomínek byste ve svém poslání zcela selhali.
Z tohoto pohledu můžete dojít k závěru, že odpovědnost za uzavření vaší paměti na
tyto záležitosti ve všech jejich aspektech je plně vaše. Ve skutečnosti, abyste byli
takovými, jakými jste souhlasili být, dokud žijete na planetě Nula, vy osobně jste ze své
vlastní svobodné vůle a volby požádali, aby se vaše vzpomínky na všechno toto staly
během vašeho pobytu na této planetě nedostupnými.

Aby se neporušila tato dohoda a současně aby se vám poskytla plná příležitost splnit
všechno, na čem jste se dohodli, souhlasili jste také s tím nemít žádnou možnost nechat
si jakýmikoliv prostředky, včetně prostředků Mého Nového zjevení obnovit tyto
vzpomínky a také paměť toho, že to byla dohoda mezi Mnou a vámi. Kdybyste to věděli
nebo měli takové vzpomínky, nutilo by vás to dělat vědomě to, co se má dělat dle vaší
vlastní svobodné vůle a volby v rozpoložení vašeho života na planetě Nula. Aby měl
lidský neživot alespoň nějaký smysl, bylo nezbytné ve vás vytvořit dojem, že cokoliv
děláte nebo neděláte, je z vaší vlastní volby. Kdybyste si měli pamatovat, že to bylo na
základě vaší předchozí dohody, faktor volby by se anuloval a zůstaly by pouze
donucovací faktory. Jestliže se za těchto podmínek udělá něco jen proto, že v této věci
nemáte žádnou volbu (z pozice vaší externí mysli), nemůže nastat žádné pravé
poučení. Protože ne-život lidských tvorů spočívá v zevnějšnostech a v jejich vnější
mysli, musí existovat vědomí, že cokoliv se u nich děje na planetě Nula, je hluboce
zakořeněno v povaze samotného tohoto života, a nikoliv kvůli jakési dohodě, aby se
tím vším prošlo. Jedině za těchto okolností může nastat opravdové poučení. Takže
kvůli všemu výše uvedenému mohou být vaše vzpomínky otevřeny jen poté, co
opustíte planetu Nula. A to je vše, co se musí odpovědět na Deziderovu třetí otázku.
Pokračuj, Petře, a parafrázuj Deziderovu čtvrtou otázku.

Petr: Tady je: Na moji otázku uvedenou v Dialogu 133. Pán Ježíš Kristus řekl, že kdyby
mi, pokud jsem typickým člověkem na planetě Nula, poskytl krok za krokem nějaký druh
zkušenostního prokázání nebo důkazu - že On/Ona je tím, za koho se považuje, bylo by to
vnucující, protože bych neměl žádnou jinou volbu, než tomu slepě věřit. On/Ona mi slíbil,
že tak učiní po mém odchodu z planety Nula a po mém vzkříšení v duchovním světě. Moje
otázka je: Jaký je rozdíl mezi těmito dvěma situacemi?