Page 395 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL
P. 395

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

            lidské  mysli.  Problém  s lidskou  myslí  je  ten,  že  ve  svém  strukturálním  provedení  a
            v provedení všech svých nástrojů, instrumentů a smyslových a  vjemových orgánů je
            s to  vnímat  nebo  cítit  pouze  to,  co  nedílně  patří  k její  povaze,  struktuře,  dynamice,
            stavům,  procesům  a  rozpoložením.  Cokoliv  nad  nebo  mimo  prostředky  jejich
            pozorování a vnímání je mimo jejich schopnost vidět či rozpoznat, co je skutečně tam
            venku čili v tomto případě na jiných planetách. Na těch planetách vidí pouze to, co jim
            dovolují vidět jejich vjemové, smyslové nástroje, orgány a instrumenty. Z té pozice vidí
            jen vnější kataklyzmatické podmínky bez jakéhokoli života. Mimo nich nejsou schopni
            nic vidět.


            Navíc způsob, jakým  lidská mysl definuje život, je omezen na to, co lidé považují za
            život. Protože lidský život není pravý život (byl definován jako neživot), je neschopný
            postulovat možnost jakéhokoliv jiného typu života nebo života za jakýchkoliv jiných
            duchovních, mentálních, fyzických, biologických, chemických, fyziologických podmínek
            a podmínek životního prostředí, než těch, které mají a zažívají. Z této pozice, a protože
            jim  dostupnými  metodami  a  instrumenty  pozorování  nejsou  schopni  pojmout
            možnost, že život by mohl vzkvétat a být manifestován v nějakých jiných podmínkách,
            úplně odlišných a jim nepochopitelných, došli k závěru, že na jiných planetách, které
            nevykazují stejné charakteristiky, jako má jejich planeta, nemůže existovat žádný život.
            Lidé  jsou  neschopni  pojmout  představu,  že  život  by  mohl  vzkvétat  a  projevovat  se
            například na Merkuru, jehož teplota je vysoko nad tou, při jaké by se mohl udržovat
            život tak, jak se projevuje lidský život (neživot); nebo na Plutu, jehož teplota se téměř
            blíží  absolutní  nule.  Protože  je  však  každá  planeta,  bez  ohledu  na  to,  v jaké  kondici
            nebo  podobě  pozorovatelné  lidskými  nástroji  i  přístroji,  ovládána  a  řízena  žijícími
            duchy nebo sentientními entitami, jsou tyto planety přece plně obydlené sentientními
            entitami, které činí takové planetární podmínky nejen možnými, ale které jsou pro ně
            potřebné, aby naplnily účel a cíl, pro který obývají takové planety.


            Tudíž  z tohoto  chápání  můžete  dovodit,  že  všechny  planety  vaší  Sluneční  soustavy,
            stejně  jako  jiné  planety  v celém  Stvoření  a  pseudostvoření,  jsou  plně  obydlené
            sentientními  entitami.  Že  je  lidé  nejsou  schopni  vidět  a  že  vidí  jen  něco,  co  v jejich
            omezeném a  omezujícím  pohledu nebo vnímání není schopno podporovat jejich typ
            života,  je  zcela  jiná  věc.  Ve  skutečnosti  bylo  jejich  uspořádání  provedeno  takovým
            způsobem, aby na jiných planetách nebyli schopni vidět nebo vnímat nic této povahy.
            Jak vidíte, původně bylo nutné oklamat lidi, aby uvěřili, že jejich typ života na přírodní
            nebo fyzické úrovni je jediný možný život a že žádný jiný druh života nesmí a nemůže
            existovat.  Z toho  důvodu  byli  lidé  naváděni  a  klamáni,  aby  uvěřili,  že  jsou  velmi
            zvláštní  a  jediní  možní,  a  proto  je  typ  života,  který  mají,  tím  nejžádostivějším,
            nejkrásnějším  a  s největší  láskou  udržovaným  v celém  vesmíru.  Bylo  nutné  zavést
            tento trik, aby se umožnil lidský život. Pokud by lidé měli hmatatelné zážitky jsoucna a
            bytí jakýchkoli jiných typů nebo forem  sentientního života  než toho, jaký mají nebo
            jakými jsou, nebo pokud by byli schopni vidět či pozorovat, jak sentientní život vzkvétá
            například na Merkuru, nebo na Plutu, nebo na jakékoliv jiné planetě; nebo pokud by na
            základě těchto zkušeností rozpoznali, že jejich život není ve skutečnosti pravý život,
            v tom případě by nikdy nesouhlasili být v lidském životě (neživotě). V tom případě by
            se  experiment  v neživotě  za  účelem  srovnání  s pravým  životem  nemohl  uskutečnit.
            Pokud by se tak stalo, všechny sentientní entity by byly sužovány otázkami, na které
   390   391   392   393   394   395   396   397   398   399   400