Page 367 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL
P. 367
DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.
Bytím Mého Absolutního Uvědomění a Sebeuvědomění ‚JÁ JSEM‘. Všechny ostatní
sentientní mysli, jak víte, odrážejí tuto důležitou kondici ve svém vlastním relativním
stavu a manifestaci. Z toho důvodu Stvoření, jakož i pseudostvoření, ve svém vlastním
jsoucnu a bytí a pseudojsoucnu a pseudobytí závisí ve všech svých funkcích a
manifestacích na jsoucnu a bytí sentientní mysli a jejích funkcích, činnostech a
manifestacích. Tento faktor byl lidem dlouho skryt. Jestliže založíte nějaký druh života,
který je úplně odlišný od dobře známé nebo dobře zavedené reality, nemůžete tomu
životu (neživotu) dovolit, aby sám sebe pojímal stejným způsobem jako skutečný život.
Takže v tom případě zfabrikujete zcela odlišnou kondici, jakož i vnímání vzájemné
závislosti, v nichž je vzbuzen dojem, že věci jsou obráceně v porovnání s reálnou
kondicí ve skutečném životě. Aby se toto mohlo provést, zfabrikujete zvláštní typ těla,
v našem případě typického lidského těla, které je svou funkcí zcela závislé na tom, co
do něj vstupuje z externího prostředí. Z takové kondice nemá lidská mysl žádné
východisko než dojít k závěru, že viditelný vesmír nebo pseudovesmír jsou nezávislé
na lidské sentientní mysli a že ve skutečnosti lidský živo ve všech svých aspektech
závisí na jsoucnu a bytí dotyčného vesmíru nebo pseudovesmíru, a ne obráceně - že
vesmír a pseudovesmír jsou závislé na sentientní mysli.
Takto bylo možné založit neživot negativního stavu, lidský neživot a jejich příslušná
ega. V této kondici je pevně ustanovena totální závislost na vnějších faktorech
s naprostým ignorováním vnitřních faktorů. Takto se lidé a všichni ostatní tvorové a
nižší stvoření udržují mimo stav svých niterností a stali se otroky všeho, co je umístěno
mimo ně - v jejich zevnějšnostech. Máte-li takový život ustanoven, je vše, co je
obsaženo v sentientní mysli ve stavu jejích pravých niterností, blokováno, což
umožňuje vznik falešného vnímání reality s iluzemi a zdánlivostmi či náhražkami
takových pojetí jako víra, důvěra, spoléhání se a přesvědčení. To, že tomu tak je a že
pravá sentientní mysl ve skutečnosti úplně ovládá externí svět bez ohledu na to, jak se
to popírá v oblasti negativního stavu, je dobře ilustrováno Mým chováním a tím, co
jsem řekl ohledně zmíněného fíkovníku (Dialog 135).
Všimli jste si, že v té době jsem Svým učedníkům nenabídl žádné vysvětlení ohledně
pravého významu Mého chování ke zmíněnému fíkovníku tak, jak jsem to vyložil
v Dialogu 135? Proč jsem tak neučinil? Protože byli ve stavu svých zevnějšností nebo
v externalizaci a ritualizaci všeho, co jim zkřížilo cestu. Dát jim za těchto okolností
náležité vysvětlení, jak bylo vylíčeno v Dialogu 135, by jim nedávalo žádný smysl.
Neměli žádnou představu o niterném stavu lidské mysli. Z toho důvodu, předtím, než
jim můžete říci cokoliv o povaze nitra, musíte nejdříve ustanovit nebo je naučit, že
máte takové niternosti, a tímto je přivádíte do pozice poznávání, že zevnějšnosti jsou
závislé na niternostech neboli v tomto případě na sentientní mysli, a ne obráceně, jak
si mylně mysleli, že tomu je. Takže když Mně Můj učedník Petr řekl, ‚Fíkovník, který Jsi
proklel, uschl‘, jaká byla Moje odpověď na jeho výrok? Namísto vysvětlení pravého
duchovního významu, symboliky, znázornění a souvztažnosti Mého chování ve vztahu
ke zmíněnému fíkovníku, jsem odpověděl a řekl Mým učedníkům: ‚Mějte víru v Boha.
Neboť zajisté říkám vám, kdokoliv řekne této hoře „zdvihni se a vrhni se do moře“ a
nebude mít pochyb ve svém srdci, ale věří, že se stane to, co říká, bude mít cokoli, co
řekne.‘ (Marek 11:21-23).