Page 362 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOG 136

Kvůli tomu je termín ‚slepá víra‘ použitelný jen na ně. Nemá žádné místo v pravém
životě pozitivního stavu. Budeme o tom hovořit později.

Jestliže se tedy podíváte na tyto pojmy z hlediska duchovní hierarchie jejich nastávání,
probíhání a stávání se tím, čím jsou, protože jejich výsledek se projevuje v pozici
směřování od někoho k někomu nebo k něčemu, v tomto smyslu mohou být
považovány za integrální část externího aspektu sentientní mysli. Avšak jak víte,
cokoliv se děje v externí mysli, je důsledkem něčeho, co se odehrálo ve vnitřní mysli.
Cokoliv se děje ve vnitřní mysli, je konečným následkem Duchovní mysli. Na druhé
straně, cokoliv s děje v Duchovní mysli, je vždy dle toho, co přitéká z Mé Absolutní
Integrální Sentientní Mysli. V tom případě otázkou je: Co způsobuje zrození takových
konceptů jako víra, důvěra, spoléhání se a přesvědčení, jestliže tyto koncepty jsou
vlastnictvím externí mysli, kterážto mysl funguje dle toho, co vtéká a vstupuje
z Duchovní mysli prostřednictvím vnitřní mysli; a jestliže Duchovní mysl v této řadě
funguje tím, co do ní přitéká a vstupuje z Mé Absolutní Integrované Sentientní Mysli?

Úplně první proces, který je integrálním vlastnictvím Duchovní mysli, je proces
moudrosti, který se odvozuje z Procesu Mé Absolutní Moudrosti prostřednictvím Mé
Absolutní Lásky. V tomto smyslu lze moudrost pojímat jako základní a substanciální
(ve smyslu, že je podstatou) dění, ze kterého pochází vše, co souvisí s pochopením a
přijetím vůbec čehokoliv, co se odehrává uvnitř i vně jakéhokoliv subjektu nebo
objektu. Je to kondice absolutní znalosti všeho - samotným procesem rozeznávání
z nitra svého vlastního stavu a procesu - o všech událostech a jejich povaze, struktuře,
dynamice a funkcích. Prostřednictvím toho absolutního vědění, jak postupuje k vnitřní
mysli a dopadá na ni, taková znalost na této úrovni dává zrod pravdě o všech
záležitostech. Takže v tomto smyslu moudrost Duchovní mysli způsobuje zrození
pravdy vnitřní mysli. Jestliže něco znáte v absolutním smyslu nebo ve smyslu toho, že
něco tak skutečně je, nebo není, v tom případě ustanovujete život pravdy. Vnitřní mysl
žije a funguje svou pravdou. Znalost pravdy vycházející z vševědoucí moudrosti
ustanovuje příznivou kondici pro zrození a manifestaci všech důsledků, výsledků a
následků nastávající moudrosti a postupující pravdy, aby se mohly stát aktualizovanou
a realizovanou skutečností. A protože je to externí mysl, která je platformou a
manifestací tohoto důležitého stávání se, je to na této úrovni, kde pravda své
moudrosti dává zrod víře, důvěře, spoléhání se a přesvědčení. Takže, jak vidíte, tyto
pojmy jsou jedny z hlavních vlastností externí mysli.

V logickém dovození této duchovní hierarchie můžete tudíž jasně vidět, že být
moudrým vás vede ke znalosti pravdy; to, že máte znalost pravdy, vám dává víru, že
vaše znalost je pravdivá; vědění, že je pravdivá, vám poskytuje důvěru ve vaši
schopnost rozeznávat, poznávat, rozlišovat a přijímat pravdu; taková důvěra vám dává
spoléhání se na sebe a na svou pozici jako nejhodnotnější a nejpotřebnější stránky
všeho, co vyvěrá z moudrosti prostřednictvím její pravdy; mít takové spolehnutí se na
pravdu z moudrosti, které důvěřujete, ustanovuje váš systém přesvědčení, který vám
dává vnitřní smysl toho, že to, v co věříte, je skutečně takto pravdivé a že jste těmi, kdo
jsou odpovědní a zodpovědní za znalost a přijetí pravdy. Koneckonců taková důležitá
pojetí jako moudrost, pravda, víra, důvěra, spoléhání se a přesvědčení jsou
nemyslitelná bez jsoucna a bytí sentientní mysli. Tyto koncepce nemohou nastat vně