Page 312 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOG 132

Je mnoho důvodů pro tuto nutnost nebo toto konkrétní uspořádání týkající se lidského
neživota. Některé z těchto důvodů nemohou být nyní zjeveny. Kvůli tomu se
soustředíme jen na ty, které pro vás budou mít perfektní smysl.

Prvním ze všech, jak si vzpomínáte, je to, že planeta Nula byla umístěna do místa, které
bylo definované jako žádné místo, a v čase, který byl definován jako žádný čas.
Přinejmenším ve smyslu, že to, co se považuje za čas a prostor na planetě Nula, je
deformací času a prostoru; nebo to lze definovat jako ne-čas a ne-prostor. Kvůli tomuto
podivnému uspořádání bylo třeba provést přepojení lidských senzorických orgánů tak,
aby se přivedly do souladu s fyzickou pozicí planety Nula. Současně byla fabrikace
typicky lidských smyslových orgánů tak, jak fungují a vnímají věci, značně omezena
v tom, jak a v jakém rozsahu lidští tvorové vůbec cokoli vnímají. Kvůli tomuto
podivnému uspořádání nejsou smyslové orgány lidských tvorů vybaveny, aby vnímaly
nebo pocítily cokoliv za hranicemi jejich strukturální povahy. Ve všech ostatních
dimenzích, které jsou umístěny v pravém čase a pravém prostoru, jakož i v pravém
stavu a pravé kondici, ve svých vjemových schopnostech vidí a vnímají věci a entity,
které existují pouze uvnitř jejich vlastního stavu a kondice.

Logicky řečeno, protože planeta Nula a lidské perceptuální nebo senzorické orgány
fungují v něčem, co bylo řečeno jako ne-čas a ne-prostor, a protože nejsou vybaveny
vnímat vůbec nic, co je mimo jejich sféru a hranice, z toho důvodu nejsou lidé schopni
rozeznat existenci vůbec ničeho, co není z jejich pseudosvěta. Na druhé straně
sentientní entity z jiných světů a ti, kdo odešli z vaší planety a nyní žijí v těchto světech,
kvůli tomu, že jejich perceptuální orgány jsou přizpůsobeny na skutečný stav/prostor
a kondici/čas a protože lidé jsou v ne-čase a ne-prostoru, nejsou schopni jeden
s druhým komunikovat přímo nebo jakýmkoliv přesvědčivým a hmatatelným
způsobem. Čemu musíte v tomto ohledu rozumět, je to, že pro ty, kteří žijí v realitě
stavu/prostoru a kondice/času, ne-prostor a ne-čas lidských tvorů a jejich planeta jako
by neexistovaly. A stejně to platí pro lidské tvory: cokoliv mimo rozsah jejich
perceptuálních schopností nebo toho, co jim dovolují jejich senzorické orgány, vůbec
neexistuje. Z toho důvodu se navzájem nemohou ani vidět, ani spolu komunikovat. Ze
všech praktických důvodů z pohledu jednoho na druhého žádný z nich neexistuje.

Toto uspořádání může být považováno jako fyzický důkaz vaší neschopnosti přímo a
hmatatelně komunikovat se zemřelými nebo s kýmkoli z jiných dimenzí. Takové
komunikace jsou možné jen ve velmi omezeném smyslu prostřednictvím nějakého
druhu média - snů, vizí v niterném stavu mysli nebo mediací skrze lidská média ve
stavu transu. Jak je zmíněno výše, žádný z těchto prostředků nemá platný a
přesvědčivý důkaz toho, že zemřelí skutečně pokračují ve svém plném životě mimo
planetu Nula. Koneckonců lze říci, že takové prostředky nebo schopnosti jsou
výsledkem vašeho toužebného přání nebo projekcí očekávání vaší vlastní mysli bez
jakékoliv objektivní reality. Z fyziologického stanoviska, protože váš mozek obsahuje
živé informace o těchto zemřelých , jste schopni z uchovaných vzpomínek na ně znovu
vytvořit, cokoliv se jich týká. V tom případě to nejsou skuteční zemřelí, s kým
komunikujete, ale pouze vaše představa a očekávání toho, jací byli během jejich žití na
planetě Nula nebo jací by měli být v tom jiném světě, se kterým komunikujete.