Page 279 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

Aby se tedy náležitě postupovalo v zodpovídání všech otázek, které měly být položeny,
pseudotvůrci potřebovali ustanovit situaci srovnatelnou s tím, co existovalo v pravém
životě pozitivního stavu. Díváme-li se na to z kvantitativního pohledu, otázka byla: Jaký
by byl nejvhodnější počet sentientních entit, jimiž by mohla být dána ilustrace,
demonstrace a manifestace veškerého obsahu a významu všech těch odpovědí
takovým způsobem, aby plně uspokojovaly všechny a všechno? Protože původně bylo
za tímto účelem vybráno pouze velmi málo jedinců, s takovým počtem nemohlo být
dosaženo mnoho. Aby se tento problém obešel, pseudotvůrci se snažili nejprve
přesvědčit co možná nejvíce entit, aby se k nim připojily. Ale protože v tomto
konkrétním úsilí měli jen velmi omezený úspěch, museli vymyslet odlišné uspořádání.
V procesu experimentování za tímto účelem po mnoha pokusech a omylech uspěli, jak
víte, při fabrikaci početných tvorů a nižších tvorů, jakož i lidí, jejichž počet byl stejně
velký, nebo dokonce ještě vyšší než počet těch, kteří se nacházeli v pravém životě
pozitivního stavu.

Tato fabrikace sloužila několika důležitým účelům: Zaprvé, byla ustanovena velmi
přesvědčivá situace pro zodpovězení jedné z otázek o povaze, struktuře, dynamice a
manifestaci pseudoživota nebo neživota jako takového, typu života nebo neživota,
který nepocházel z Mého Absolutního Stavu. Zadruhé, vědeckým požadavkem, aby byl
experiment platný a smysluplný, je, že potřebujete mít srovnatelný počet stvoření,
který by se rovnal nebo mnohem převyšoval počet pravých sentientních entit, které už
byly ve svém vlastním jsoucnu a bytí. Menší počet by totálně znehodnotil jakékoliv
výsledky takového experimentu. Zatřetí, aby se ilustroval externí vědecký přístup
jakéhokoliv experimentu, který je založen na kvantitě, a ne kvalitě ve srovnání se
stavem vědění bez jakýchkoliv vnějších vstupů. Jinými slovy, jestliže je přirozenost a
struktura pravého života jako takového založena na kvalitě nositelů takového života,
speciálně a konkrétně na kvalitě jedinečností, individualit a nekonečných odlišností
jejich ‚já jsem‘, v tom případě v neživotě negativního stavu a jeho lidském neživotě je
potřeba všechno vybudovat na kvantitě, počtech a statistických pravděpodobnostech.
Toto je jasná ilustrace rozdílů mezi vnitřním a vnějším přístupem. Pokračováním v této
kvantitativní cestě by se mohla poskytnout přesvědčivá a zkušenostní odpověď na
otázku ohledně životního stylu založeného na niternostech a odvozeného z niterností
na jedné straně a životního stylu založeného na zevnějšnostech a odvozeného ze
zevnějšností na straně druhé. Začtvrté, aby se ilustroval a demonstroval životní styl,
který je založen na principu společných rysů, uniformitě, stejnosti a podobnostech
v porovnání s životním stylem založeným na individualitě, osobitosti, jedinečnosti a
odlišnosti. Jinými slovy, aby se ilustroval a demonstroval životní styl zakořeněný v
‚egu‘ a ve všech jeho opovrženíhodných, hrozných, nemožných a podobných rysech a
vlastnostech v porovnání s životním stylem vycházejícím z ‚já jsem‘ a všech jeho
laskavých, mírných, ohleduplných a podobných rysů a vlastností. A zapáté, aby se
ilustroval a demonstroval fakt, že pokud kvalita může dosáhnout čehokoli samotnou
povahou své kvalitativní struktury a obsahu bez přílišného ohledu na to, v jakém počtu
tu někdo nebo něco je, v tom případě kvantita je schopna dosáhnout vůbec cokoliv,
pokud její počty o mnoho převyšují požadavky kvality. A protože vědeckým
požadavkem v průběhu experimentu je, že všechny podmínky jsou stejné bez jakékoliv
odchylky v čemkoliv vůbec - jinak by jeho výsledek byl znehodnocen - bylo nutné se
zbavit jakýchkoliv rozdílů, individualit a jedinečností a uzavřít jakýkoliv přístup