Page 237 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

něco, co je obsaženo v neživotě a jeho egu. Současně bylo z pozice členů pravého života
nebo života vůbec také nezbytné dočasně zatajit skutečné důvody, zdroj a původ
neživota nevyrovnanosti a nerovnováhy tak, aby nikdo v pravém životě nebyl rušen
především přímou znalostí toho, proč něčemu takovému, jako je neživot, bylo
povoleno přijít ke svému vlastnímu neživotu.

Důvod pro toto nezbytné uspořádání byl ve skutečnosti, že pokud by jim byla taková
znalost dostupná nebo byla obsažena v jejich plné paměti, zažívali by něco, co by
nemohlo být integrální součástí jejich pravého života a jejich ‚já jsem‘ - vinu a výčitky
za to, že si dovolili učinit otázkou pravost svého života a všech podmínek, za kterých
ten život mohl být ustanoven, aktualizován a uskutečněn. Jestliže by měli prožívat také
emoce, už by více nemohli zažívat nic, co je obsažené v pravém životě. V tom případě
by automaticky vypadli do tohoto neživota - negativního stavu a zóny vymístění.

Co musíte v tomto ohledu pochopit, jestliže můžete - a toto je něco nového - je to, že
jsem ve Svém Absolutním Předvídání a Poznání všech a všeho byl schopen jasně
předvídat, jaké druhy otázek budou položeny a jaký druh pochybností vstoupí do myslí
sentientních entit o jejich kondici, jejich životě a o všem, co s nimi souvisí. Z toho
důvodu jsem učinil předvídavá opatření a ustanovil příznivé podmínky pro to,
abychom tu měli náležité, zkušenostní a přesvědčující odpovědi na všechny jejich
možné otázky a možné pochybnosti tím, že se dovolí něco, co by je nad jakoukoliv
pochybnost přesvědčilo, že to, co mají a z čeho sestávají, a to, na čem je založen jejich
pravý život a jejich ‚já jsem‘, je pravé a pravdivé.

Toto je důvod, proč byl před nimi skryt pravý původ těchto otázek a pochybností a
proč byly způsoby a příčiny založení a manifestace neživota negativního stavu,
lidského neživota a jejich ega zahaleny do velkého tajemství až do této doby. Vše, co
kdo věděl, bylo to, že je pravý život, pravý život ‚já jsem‘ a neživot, lidský neživot a
neživot toho ne-‚já jsem‘ neboli ega. Na pozitivní straně také věděli, že mohou
srovnávat jejich druh pravého života nebo života jako takového s tím, co je obsaženo
v neživotě a lidském neživotě. Naproti tomu na negativní straně neměli žádnou
znalost, jaké to je být a existovat v něčem, co se nazývá životem pozitivního stavu.
Kdyby věděli, jaké to je na pozitivní straně a co je zač pozitivní stav a jeho pravý život,
neexistovala by vůbec možnost ustanovit a manifestovat neživot negativního stavu a
jeho lidský neživot a také jejich ega. V tom případě by se otázky a pochybnosti, které
vstupovaly do jejich sentientních myslí, nemohly nikdy náležitě zodpovědět či vyřešit
k jejich plné spokojenosti. Pokud by se tohle stalo, sentientní mysl by se neustále
trápila svými pochybnostmi a nejistotami. Jakékoliv takové pochybnosti a nejistoty by
zabránily plnému prožívání, zakoušení a projevování pravého života. Ale nikdo
dodneška nevěděl, proč bylo dovoleno všemu s tou povahou, aby se takto přihodilo,
nebo takto ustanovilo. A nejen to, ale všichni předpokládali, že toto uspořádání bude
trvat navěky.

Důvodem, proč bylo dovoleno, aby tento dojem přetrval v domněnkách všech, dokud
se všem nestalo dostupným Mé Nové zjevení, které se zabývá touto důležitou
záležitostí, bylo, aby dojem pseudojsoucna a pseudobytí neživota negativního stavu a
jeho lidského neživota byl takový, že je to tak, jak to má být až na věčnost, a jiné
uspořádání není možné ani uskutečnitelné. Jakákoliv vědomost dočasnosti či