Page 232 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOG 124

ztělesněním a nositelem nejdůležitějších aspektů duchovního života a jeho pravdy a
dobra, je schopna takových krutých a ohavných skutků, jaké římsko-katolická církev
spáchala během dvou tisíciletí, pak v tom případě taková církev konkrétně a
náboženství obecně je výmyslem pekel a neobsahuje uvnitř své vlastní instituce
žádnou pravdu ani dobro. Toto je úplně prvním zrnkem pravdy, která je uvedena do
pozornosti každého v lidském životě a negativním stavu. Že tento krok bylo vůbec
možné učinit, je především díky všemu, co bylo zjeveno v Mém Novém zjevení, a
obzvláště v těchto Dialozích. Bez jeho dostupnosti by bylo pro papeže zcela nemožné
přijít na myšlenku, že by jeho církev, která byla považována za neomylnou ve svých
aktivitách a doktrínách, mohla hřešit. To je pozitivní výsledek jeho prohlášení a
přiznání, jakož i dostupnosti Mého Nového zjevení a těchto Dialogů. A v tomto ohledu
toho přijde víc. Nyní celé lidstvo skrze papežovo sdělení vědomě ví o pravdě v této
záležitosti a vidí věci takové, jaké jsou, a ne takové, jakými je krmilo jejich příslušné
náboženství.

Druhý aspekt má negativní konotaci. Třebaže papež přiznal - a poprosil lidstvo o
odpuštění - že jeho církev hřešila, nicméně opomenul upozornit každého na důvody,
jež byly za krutými skutky jeho církve. A co je za takovým hrozným chováním a skutky,
jako jsou ty spáchané římsko-katolickou církví, jakož i ostatními církvemi? Lze to
nalézt v jejich doktrínách, učeních a dogmatech, které neobsahují nic než čisté
pokrouceniny a nepravdy o všech duchovních záležitostech: o tom, KDO JSEM a co je
zač Má Pravá Přirozenost; i přirozenosti pozitivního stavu, o povaze negativního stavu
a povaze lidského života. Takové pokrouceniny a nepravdy plně ospravedlňují
jakékoliv skutky, které příslušné církve páchaly a budou páchat, dokud se drží svých
příslušných doktrín, učení a dogmat. Papež neukázal žádný sklon pranýřovat doktríny,
dogmata a učení římsko-katolické církve. A tohle je past negativního stavu a renegátů.
Pokud se držíte všech těchto pokroucenin a nepravd, nic se vnitřně nezmění. Na
základě takových vyhlášení a přiznání je možné učinit pouze vnější změny. Ale taková
změna se nepočítá, protože změna nebyla zvnitřněna, a proto nemá žádnou moc, aby
skutečná změna nastala. Tuto situaci můžete považovat za podvod na lidstvu, protože
teď se negativní stav bude zdát tak upřímný, počestný, pokorný a kající se nad vším, co
rozpoutal nad celým Stvořením. A protože příčinné důvody a faktory všech jeho
ukrutností a ohavností, jak se odrážejí v životě římsko-katolické církve, jakož i ve
všech ostatních církvích, nejsou uváděny do popředí pozornosti každého a následně
nejsou odstraněny a nahrazeny Absolutní Pravdou, nekonají se žádné opravdové
změny. Ve skutečnosti je opak pravdou. Tedy přiznáním a vyhlášením svých hříchů a
svým zdánlivým projevem lítosti jen potvrzují v mysli lidstva, že jejich učení, doktríny
a dogmata jsou správná a že odráží pravou realitu pozitivního stavu, duchovních
principů, Mé Pravé Přirozenosti, významu negativního stavu a významu lidského
života. Konec konců, kdyby nebyly, nikdy by nemohly přijít s tak pozitivním a
žádoucím přiznáním a prohlášením.

Takže, pokud všechny církve setrvale pokračují v držení se svých učení, doktrín a
dogmat, bez ohledu na to, kolik prohlášení a přiznání okolo svých hříchů udělají a jak
kajícné se zdají být, nic se v jejich životě nezměnilo. Tímto faktorem ve skutečnosti
velmi silně přispívají k pseudovítězství negativního stavu na planetě Nula a jinde. A to
je zmíněná past, nalíčená renegáty prostřednictvím papežova výroku a prohlášení.