Page 240 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOG 125

Jak bylo zmíněno výše, bylo nutné mít toto uspořádání, aby se nerušil subjektivní
způsob individualizované, jedinečné a odlišné sentientní mysli a jejího ‚já jsem‘
uvědoměním si důsledků, následků a výsledků otázek a pochybností okolo pravého
života a všeho ostatního, co se toho týká, což by vedlo k rozkladu jejich pravého života
a života pozitivního stavu obecně. Protože v diskrétní modalitě jejího vnímání se věci
dějí simultánně a synchronně, neexistuje tu žádné nebezpečí takovéhoto rozkladu.
Nemá žádné prostředky ani subjektivní osobní čas/stav, aby se zaznamenal a odehrál
až do úrovně subjektivního způsobu vnímání a reality.

Avšak tato situace byla ustanovena jen dočasně a přechodně. Bylo nezbytné povolit,
aby nastoupilo toto konkrétní uspořádání - objektivní způsob oproti subjektivnímu,
aby se umožnilo náležitě a zkušenostně odpovědět na všechny takové otázky a aby se
pochybnosti rozptýlily. Jinak by se negativní stav ve svém neživotě a v jeho lidském
neživotě nikdy nemohl ustanovit a manifestovat. V tomto případě, nemajíce takové
náležité odpovědi, by všechny tyto otázky a pochybnosti skutečně vstoupily do
subjektivního modu sentientní mysli a způsobily jí takovou pohromu, že by nemohla
přežít jejich dopad a uvědomění si, jaké druhy důsledků, následků a výsledků by
odpovědi na ně měly.

Tato struktura a uspořádání jsou velmi typické pro tento současný cyklus času/
stavu/kondice/procesu. Toto uspořádání je na místě jen a jen kvůli potřebě odpovědět
na všechny tyto otázky a odstranit všechny tyto pochybnosti. Avšak jakmile budou tyto
otázky plně a vyčerpávajícím způsobem zodpovězeny a jen co budou všechny
pochybnosti obráceny v jistotu, že věci jsou skutečně tak, jak mají být; a že život jako
takový je skutečně reálným životem, a ne ničím jiným; a že to ‚já jsem‘ je skutečně ‚já
jsem‘, a ne žádným jiným stavem; a že základ Stvoření a pravé sentientní mysli
skutečně tkví ve vyrovnanosti a rovnováze; a ve všem ostatním patřícím ke struktuře a
povaze života jako takového; pak už více nebude nutné udržovat toto uspořádání a
ustanovení. V tom případě vstoupí do svého jsoucna a bytí něco nového a zcela
odlišného. Toto nové a odlišné bude základem povahy, struktury a manifestace
příštího cyklu času/stavu/kondice/procesu, který bude následovat po současném
cyklu. Takže můžete říci, že v tom novém cyklu času/ stavu atd. bude něco jako
splynutí, integrace, sjednocení a jednotnost objektivního diskrétního modu a
subjektivního spojitého modu. Tato nová modalita by nedovolila, aby jakékoli
utajování, omezování, oddělování a izolování nebo cokoliv takového nežádoucí povahy
pokračovalo v sužování pravého života pozitivního stavu a jeho sentientních entit.

Tady máme něco, co jsi ty, Petře, na začátku tohoto dialogu nazval neobvyklým a
záhadným. Ano, v současné době se na všech úrovních Mého Stvoření děje něco velmi
neobvyklého a záhadného. Je to spuštěno všemi těmito hodnotnými, novými a
neobvyklými informacemi, obsaženými v těchto Dialozích - obzvláště v těch, které se
zabývají záležitostí, proč bylo pro Mne potřebné a nutné povolit vymyšlení, aktivaci a
založení neživota negativního stavu, lidského neživota a ego stavů. Postupně a pomalu
se ta znalost stává dostupnou pro každého kdekoliv a kdykoliv. Už nikdy nikdo nebude
ochuzen o tuto důležitou znalost, bez níž by uzavření tohoto cyklu
času/stavu/kondice/procesu, nastolení přechodného období, uvolnění nového a