Page 231 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL
P. 231

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

            jsem‘, může být zřejmé z faktu, že nikdo v lidském životě i v oblasti zóny vymístění a
            všech jejích peklech nemá naprosto žádnou náležitou a správnou znalost, nebo vůbec
            žádnou znalost toho, kým je a proč je, kde je a kdy je. Jak si vzpomínáte z Doplnění 15
            v Korolariích..., pokud by jasně věděli, kdo jsou, v tom případě by jejich individuální
            neživot  konkrétně  a  neživot  negativního  stavu  obecně  jednoduše  přestal  existovat,
            anebo by ho především nebylo možno vynalézt, aktivovat a ustanovit.

            Jak  vidíte  z těchto  logických  skutečností,  je  zřejmé,  že  aby  se  mohlo  cokoliv  dělat
            s negativním  stavem,  neživotem  ,lidským  životem  a  jejich  ego  stavy,  potřebujete
            nejprve  napravit  situaci  nenáležité  a  nesprávné  znalosti  toho,  ,  co,  proč  a  kdo  byl
            původním  zdrojem  neživota  a  ego  stavů.  Toto  je  úplně  první  kolo  v procesu  této
            eliminace.  Toto  kolo  je  ten  nejpotřebnější  základ,  na  kterém  se  provede  proces
            eliminace. V lidském životě máte vy, Moji praví představitelé, poznat tato fakta, abyste
            mohli ustanovit nezbytnou kondici k jejich zpřístupnění veškerému lidstvu. Ale nejen
            to,  ale  také  v souhrnu  všem  těm  pseudosvětům,  kde  neživot  a  ego  prosperují  a
            vzkvétají. Zatímco  pro vlastní lidské  tvory a  všechny  ostatní  obyvatele  planety Nula
            bude tato znalost prozatím ve stavu dostupnosti, zaznamenaná v hlubokých zákoutích
            jejich nevědomé mysli, pro tyto tvory a ty ostatní v zóně vymístění, kteří jsou na vás
            napojeni a kteří získali tuto závažnou znalost procesem vašeho čtení této informace, je
            zaznamenána  přímo  v jejich  vědomé  mysli  stejným  způsobem  jako  u  vás,  Mých
            představitelů, kdož čtete tato slova. Také u všech v pozitivním stavu je ve všech jeho
            světech a dimenzích tato informace okamžitě registrována v jejich vědomých myslích
            (samozřejmě nemají žádnou nevědomou mysl!).

            Tak, jak z těchto skutečností vidíte, třebaže cokoli zjevené zde i v předchozím dialogu
            (123.)  a  v některých  jiných  dialozích  i  obecně  v Novém  zjevení,  co  se  zabývá  touto
            záležitostí,  se  na  první  pohled  zdá  být  abstrakcí  a  nehmatatelné  a  zdánlivě  bez
            jakéhokoli  praktického  využití,  v pravé  realitě  jeho  obsahu  je  opak  pravdou.  Je  to
            nejpotřebnější  informace  pro  všechny,  aby  se  započal  proces  eliminace  negativního
            stavu, jeho neživota, lidského života v jeho negativních aspektech a stavech ega. A vy,
            jako Mí praví představitelé, jste nositeli a odražeči této vitální, rozhodující a důležité
            informace a znalosti. Nemáte z pohledu vaší lidské mysli žádnou představu o tom, co
            znamená hlásat a nést tuto znalost a informaci všem, kteří jsou s vámi spojeni. Toto si
            pamatujte a nepodceňujte naše filosofické rozpravy.


            A  to  nás  přivádí  k záležitosti  papežova  výroku.  Jak  víte,  před  několika  dny  papež
            římsko-katolické církve požádal o odpuštění celé lidstvo za všechny hříchy (ukrutnosti
            a ohavnosti), které římsko-katolická církev dokázala spáchat během dvou tisíc let. Je
            nějaký duchovní význam tohoto výroku? A pokud ano, jaký a jak souvisí s čímkoliv, co
            je obsažené v těchto Dialozích a obecně v Mém Novém zjevení?


            Dva důležité aspekty a významy by mohly být odvozeny z papežova prohlášení. První
            se vztahuje k něčemu, co bylo mnohokrát v těchto Dialozích opakováno a co se týká
            vaší práce, aby se všechny informace a znalosti obsažené v Mém Novém zjevení učinily
            dostupnými  lidstvu.  První  dopad  této  dostupnosti,  což  je  předvoj  úplné  a  naprosté
            eliminace  negativního  stavu  a  lidského  života  v jeho  negativních  aspektech,  bylo
            přiznání papeže, že jeho církev hřešila a páchala nevýslovné krutosti proti lidskosti (v
            jakékoliv formě a  stupni). Jestliže něco jako církev, u níž se předpokládá, že má být
   226   227   228   229   230   231   232   233   234   235   236