Page 227 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

jako život a ‚já jsem‘, je skutečně takové, nebo ne. Mohlo by to dokonce být i něco
jiného. Jak vidíte, Petře, tím, že není zdrojem nebo původcem svého vlastního života a
svého vlastního ‚já jsem‘, sentientní mysl u sebe shledává možnost pochybování o tom,
jestli skutečně má život a udržuje své vlastní ‚já jsem‘, kterým je vnímání a pojímání
života možné a myslitelné. Ústřední věcí a problémem zde ve skutečnosti je faktor
toho, že není svým původcem nebo zdrojem svého vlastního života a ‚já jsem‘. Pokud
nejste původcem a zdrojem sebe sama a svého ‚já jsem‘, neboli toho ve vás, co se
nazývá životem, potom jak si můžete být jisti, že to, co máte, je skutečně život? Konec
konců, nejste těmi, kdo si dali život, a život nebyl z vás, nebyl vámi, ve vás ani od vás
samých. Namísto toho jasně vnímáte, že přišel a byl do vás vložen někým jiným. To, že
vůbec můžete pojímat sami sebe jako ‚já jsem‘ nebo že vůbec můžete říci slovo ‚já‘, bylo
tudíž závislé na Někom, Kdo je takovým ve svém Absolutním ‚JÁ JSEM‘, Svým
Absolutním ‚JÁ JSEM‘, od Svého Absolutního ‚JÁ JSEM‘ a ze Svého Absolutního ‚JÁ JSEM‘.

Protože v žádném případě nejste původcem a zdrojem toho života a toho ‚já jsem‘ ve
vás, nemáte žádný zkušenostní základ nebo podklad, ze kterého můžete sami ze sebe,
sami v sobě, sami sebou a sami od sebe nabýt jakoukoliv pravou znalost toho, co a jaké
to je být původcem nebo zdrojem života a svého vlastního ‚já jsem‘. Taková kondice
může a smí vyvolat ve vaší mysli pochybnosti o tom, zdali to, co máte a co zažíváte, je
skutečný život a vaše ‚já jsem‘. Takže jak půjdete na to, abyste zjistili, zda život jako
takový a vaše ‚já jsem‘ jsou skutečně tím, co se předpokládá, že jsou, nebo jestli jsou
zcela něco jiného? Konec konců, tam venku ani uvnitř vás není nic jiného, co je odlišné
a nezávislé na tom, co se nazývá obecně životem a konkrétně vašim ‚já jsem‘. Za těchto
okolností jste uvázli v jednom způsobu vnímání a prožívání. Jeden způsob vám logikou
toho, že je jen jeden, nedává žádnou jinou volbu nebo výběr nebo žádnou jinou
zkušenost. Takže nemáte dostupného nic jiného, co by vás ujistilo, že to, co máte, a
způsob, jakým jste, je vskutku pravý skutečný způsob vaší zkušenosti toho, že máte
život a že je to vaše pravé ‚já jsem‘. Proto tedy máte ve své vlastní mysli pochybnosti o
těchto důležitých otázkách.

Žít ve stavu neustálých pochybností, ať se týkají čehokoli, znamená nebýt si jistý vůbec
ničím. Tím, že je máte, znamená nejen to, že se omezuje vaše tvořivé úsilí, ale že se
plýtvá samotnými životními energiemi omezováním vaší schopnosti je plně využít pro
nějaké jiné, daleko tvořivější účely a, což je nejdůležitější, pro váš růst, zlepšování a
duchovní pokrok. V tom případě vám vaše pochybnosti stojí v cestě v prožívání života
a vašeho ‚já jsem‘ v jejich plnosti a kompletnosti. Jakýkoliv rozptyl energií kvůli
něčemu, co tu není kvůli tomuto uspořádání nebo není jeho integrální součástí,
vylučuje prožívání života a vlastního ‚já jsem‘ v jejich plnosti a kompletnosti. Žít takto
je jen ubohým přiblížením opravdového žití.

Aby se předešlo této závažné situaci, bylo nezbytné povolit sentientní mysli
experimentovat s nějakými jinými možnostmi. Protože v tomto případě otázkou bylo,
zdali život jako takový je skutečným životem a zdali ‚já jsem‘ toho života je skutečně ‚já
jsem‘, tento experiment se musel ubírat směrem k vynalezení a ustanovení něčeho, co
se neodvozuje, nepochází anebo není zdrojem toho něčeho, v tomto případě života a ‚já
jsem‘. Aby se dokázalo, že sentientní entita skutečně má život a své vlastní ‚já jsem‘ a že
je schopna být původcem anebo zdrojem něčeho ze sebe sama, sama sebou, sama