Page 61 - CHÁPÁNÍ A NAPLNĚNÍ NAŠEHO POZEMSKÉHO ŽIVOTA
P. 61

okamžiku, kdyby přestal, navždy by zahynul.


            5.  Náležité  chápání  a  praktikování  sexuality  v  duchu  výše uvedených  čtyř bodů
            nedovoluje žádné negativitě vstoupit do sexuálního života.  Takže sexuální život je
            vnímán  jako  duchovní, duševní  a fyzický  život  čistoty,  svatosti  a  posvátnosti  své
            funkce,  významu  a  účelu.  Nejvyšší  je  vždy  přítomen  v  takovéto  kondici.  Žádný
            negativní či zlý úmysl nebo motivace ohledně sexuálního života nemůže nikdy přijít
            do   své   plodné   zralosti.   Kde   je   Nejvyšší,   všechno   je   jen   pozitivní   a   dobré.
            Všezahrnující účel sexuality nám dává stále větší pocit přítomnosti Nejvyššího v
            nás. Tento pocit se stává víc a víc intenzivnější, jak náležitě a správně praktikujeme
            náš sexuální život.  Takováto praxe nás vede k lepšímu zkušenostnímu pochopení
            lásky   a   moudrosti   Nejvyššího   a   ke   všem   z   nich   vyplývajícím   blaženostem   a
            duchovním, duševním a fyzickým nebo všezahrnujícím požitkům.


            Skrze  tento  význam  a  praktikování  sexuality  můžeme  získat  zkušenostní  vědomí
            toho, že  Bůh je  skutečně v nás  a  my jsme skutečně v Bohu a jak se pociťuje
            prožívání Boha v nás a nás v Bohu. Toto je nástroj velmi osobního, velmi intimního,
            velmi soukromého a velmi jedinečného vztahu s Bohem v nás, Boha s námi a Boha
            mezi námi. A tohle  je  to, co znamená  chodit se  svým  Bohem. Když navazujeme
            všezahrnující   vztah   s   mnohými   lidmi,   navazujeme   vztah   s   vícerými   aspekty
            Absolutní Přirozenosti Nejvyššího. Protože Bůh je také ve  všech těch, se  kterými
            jsme angažováni v tomto všezahrnujícím sexuálním vztahu, být s nimi a sdílet s nimi
            znamená chodit s Bohem. Skrz takovéto akty se stáváme skutečně svatými lidmi,
            Božími  lidmi,   svatými  syny   a   dcerami   Nejvyššího.   Toto   je   hlavní,   nejdůležitější
            význam sexuálního života.

            6. Kdyby však této konotaci sexuality bylo dovoleno nadále být všezahrnující na
            všech  úrovních  Stvoření  Nejvyššího,  žádný  negativní  stav  by  nemohl  být  nikdy
            aktivován.   Aby   bylo   možno   aktivovat   negativní   stav,   bylo   nutné   zničit   praktiky
            sexuality,  jak jsou pojímány  a praktikovány  v pozitivním  stavu. Jak  bylo uvedeno
            předtím,     sexuální     restrukturalizace     a     pozměnění     byly     hlavním     cílem
            snah pseudotvůrců.

            Nejdůležitějším krokem, který museli podniknout, bylo separování a izolování naší
            sexuality od našeho ducha a naší duše a její omezení jen na vnější, tělesné funkce.
            Toto se docílilo speciálním, tajemným genetickým inženýrstvím a změnou fyzického
            těla na živočišnou formu. Skrze tuto formu byla zajištěna externalizace sexuality a
            všechna její přímá spojení k našemu duchu a duši byla odříznuta.

            Tímto aktem byl vykonán jeden z nejničivějších kroků. Nemajíc žádný přímý přístup
            ke svému duchu a k své duši, naše vnější sexuální zkušenosti zůstávají izolované a
            totálně  separované  od  zkušeností  našeho sexuálního  partnera.  Nemůžeme  nikdy
            vědět co, proč a jak prožívá cokoliv náš sexuální partner. Jediné vnímání, které
            máme od našeho sexuálního partnera a které má náš sexuální partner od nás, je ve
            vnějším   tělesném   vnímaní  nebo  v   jednostranné   zkušenosti   penisu  ve   vagíně   a
            vagíny vnímající v sobě penis (jednostranné proto, neboť můj sexuální partner neví,
            jak já prožívám či pociťuji její vagínu a já nevím, jak ona prožívá a pociťuje můj
            penis) nebo to, co je vyjadřováno slovy nebo řečí těla. Ale dokonce i tato zkušenost
            je omezená, protože máme tendenci různým slovům a řeči připisovat trochu odlišný
            význam, než jaký jimi vyjadřuje náš partner.

            Za   těchto   podmínek   nemůže   samozřejmě   nikdy   nastat   pravé   sdílení.   Proto   se
            nemůžeme   nikdy   nic   dozvědět   o   tom,   jak   je   Nejvyšší   manifestován   v   našem
            sexuálním partnerovi, jaký je ve skutečnosti náš sexuální partner a co skutečně
            vyvoláváme (jestli vůbec něco) v našem sexuálním partnerovi.  Takže z takovéhoto
   56   57   58   59   60   61   62   63   64   65   66