Page 122 - CHÁPÁNÍ A NAPLNĚNÍ NAŠEHO POZEMSKÉHO ŽIVOTA

Pokud nedokážeme vidět pravou realitu této situace, jsme úplně slepí a hluší.

2. Principy Božské Lásky a Božské Moudrosti Pána Ježíše Krista se projevují v naší
schopnosti a potřebě milovat a být moudrý. Zdrojem této schopnosti a potřeby je
Ten/Ta, Kterého/Které Esencí a Substancí je Čistá Láska a Čistá Moudrost. Z tohoto
zdroje vznikl náš život. Proto je jen přirozené, že všechna naše láska je zaměřena ke
svému zdroji – k Pánu Ježíši Kristu. V takovémto zaměření naší lásky je její pravá
moudrost. Je moudré milovat Boha nadevšechny a nadevšechno kvůli tomuto
principu. Protože přirozeností Nejvyššího je Absolutní Vyváženost a Absolutní
Integrace všech aspektů Absolutního Života, tak pokud milujeme Nejvyššího
nadevšechny a nadevšechno, mimovolně si osvojujeme vyvážený a integrovaný
život. Takový je výsledek této lásky. Protože Bůh je v nás, milováním této
Přítomnosti v nás nadevšechny a nadevšechno vyvoláváme všechny pozitivní a
dobré stavy této Přítomnosti, které jsou následně přenášeny do
našeho každodenního života. Toto je jediný způsob, jak můžeme vyvolat něco
pozitivního a dobrého. Milováním pozitivního a dobrého, to jest milováním
Absolutního Zdroje všeho pozitivního a dobrého – Pána Ježíše Krista, vyvoláváme
v našich životech nebo přivádíme do našich životů všechno pozitivní a dobré. A
protože všechno pozitivní a dobré je vždy vyvážené a integrované, skrze takovouto
lásku získáváme vyvážený a integrovaný život.

Princip zde stanoví velmi jasně: není možný žádný jiný skutečně šťastný, vyvážený,
integrovaný, moudrý a láskyplný život, než skrze milování Boha nadevšechny a
nadevšechno. Toto je pravá Moudrost našeho Života. Pokud skutečně milujeme
Boha nadevšechny a nadevšechno, jsme velmi moudří. Žádný jiný zdroj moudrosti
nikdy neexistoval, neexistuje, ani nikdy existovat nebude. Když nemilujeme Boha,
skončíme milováním bídy. Musíme něco milovat. Taková je přirozenost našeho
života. Milovat znamená žít. Takže když nemilujeme Boha, nemilujeme nic dobrého a
pozitivního. Skončíme milováním všeho zlého a negativního. Abychom rozumově
zdůvodnili, omluvili a prominuli tuto negativní lásku, prohlašujeme všechno zlé a
negativní za skutečně dobré a pozitivní. Takže se stáváme otroky negativního stavu.
Toto je samozřejmě výsledek v jednostrannosti nebo v nakloněnosti na jednu stranu
našeho pozemského života. Nakloněnost na jednu stranu, disproporce a zmatek
našeho pozemského života je zdrojem všech našich běd, problémů, utrpení, bolestí a
neštěstí, jako také všech ukrutností a ohavností, které se odehrávají na této Zemi od
doby takzvaného "Pádu", to jest od doby aktivace negativního stavu.

3. Pán Ježíš Kristus je přítomen v nás, jako i ve všech ostatních. Když Jej/Ji máme
milovat nadevšechny a nadevšechno kvůli principu (protože, jedině takovýto je
skutečně vyvážený a integrovaný život a neexistuje žádný jiný způsob), potom
následkem této lásky je láska ke všem ostatním a k sobě samému.

Jak bylo uvedeno předtím, je nemožné milovat Boha, když nemilujeme každého v
Jeho/Jejím Stvoření. Přítomnost Stvořitele se projevuje v Jeho/Jejím Stvoření. Proto
pokud nemilujeme jiné a sami sebe, nemilujeme Nejvyššího. Podobně, když
nemilujeme Nejvyššího, nemilujeme ostatní ani sami sebe. Toto je tajemství pravé
lásky. Bez ohledu na to, co si myslíme, pokud nemilujeme Boha, nemůžeme
skutečně milovat sami sebe nebo ostatní.

Je nemožné separovat jedno od druhého, protože nejsme ničím jiným než
schránkami a nádobami Božské lásky. Pamatujete si, že "já jsem" je jen proto, že
Bůh Je. Sebeláska, bez lásky k Bohu nadevšechny a nadevšechno a bez lásky k
ostatním, není pravou láskou, ale ukradenou emocí, která byla zvrácena, aby
umožnila zaměřovat lásku na sebe s vyloučením všech a všeho ostatního. Kdyby
toto bylo pravou láskou, nikdy bychom neskončili se všemi našimi životními