Page 120 - CHÁPÁNÍ A NAPLNĚNÍ NAŠEHO POZEMSKÉHO ŽIVOTA
P. 120
nuceni do neustálého porušování vyváženého a integrovaného života, to jest
pravého duchovního života. Většina z nás musí věnovat větší pozornost vnějším,
světským, materiálním, fyzickým a tělesným aktivitám a vynakládat na ně většinu
svého denního času, protože naše přežití na této Zemi na nich závisí, resp. bylo
pseudotvůrci učiněno závislým. Když je toto tak důležitý faktor, není "přirozené"
usoudit, že to tak má být? Takže většina duchovních lidí končí v nevyváženém a
chudobně integrovaném životním stylu. Skoro se zdá, že je to
taková nevyhnutelnost.
Někteří lidé, aby překonali tuto takzvanou nevyhnutelnost, izolují se od jiných lidí v
klášterech, na odloučených místech a podobných místech. Tam se snaží praktikovat
svou duchovnost. Ale není to nic platné, protože jdou do opačného extrému,
přehlížejíce fyzickou realitu, kterou považují za nereálnou a za iluzi. Takže upadají do
nepravd, do pasti připravené pro ně negativním stavem, věříc, že mohou
dosáhnout vyvážený a integrovaný život, pokud se omezí v některých oblastech
svých životů. Jakékoliv omezení je však z negativního stavu. Takovýmto konáním
podporují negativní stav tolik jako ti, kteří přehlíží duchovní aspekt života. Nechtějí si
uvědomit, že nemohou získat vyvážený a integrovaný život vyloučením některých
důležitých aspektů tohoto života. Zavádějí sami sebe do víry, že vnější či fyzický
aspekt života je jen iluzí nebo tím, co indická filozofie nazývá "mája". Takovýmto
konáním tito lidé porušují principy pozitivního stavu. Proto nemohou být v
pozitivním stavu bez ohledu na to, jak svatě a zbožně vypadají, konají a chovají se.
Vzhledem k těmto faktům, jak potom můžeme přijít k pravému chápání a naplnění
našeho pozemského života?
Především je nutné přijmout ten fakt, že náš pozemský život není jediným typem
života; že náš svět není jediným možným světem; že realita, kterou vnímáme svými
fyzickými smysly či smyslovými orgány, není jedinou realitou; že náš život se ani
nezačíná ani nekončí na této Zemi; a proto se neodvozuje z našeho fyzického těla ani
ze žádných částeček hmoty ani na nich nezávisí.
Za druhé je nutné, abychom si všichni konečně uvědomili, že jsme produktem
rozsáhlé genetické změny, vykonané takzvanými pseudotvůrci, skrze kterou je
zobrazován, projevován, aktualizován a realizován život bez pravé duchovnosti, bez
Nejvyššího a bez pravého vyvážení a integrace.
Za třetí je nutné si uvědomit, že kvůli této situaci nežijeme v pravém Stvoření, ale v
Zóně Vymístění, kde takovýto život je možný a může nést své plody. Všechny naše
problémy, bědy, utrpení, těžkosti a starosti jsou plody takovéhoto života.
Za čtvrté je nutné si uvědomit, že toto je svět vzhůru nohama, ve kterém je všechna
realita zvrácená a zfalšovaná, a tedy ve kterém je všechno naše poznání, vnímání,
pocity, přání, touhy, chtění, chápání nebo cokoliv, co máme, bez jakýchkoli výjimek a
výluk buď zkreslené, nebo úplně nepravdivé.
Majíc toto a podobné poznání toho, co tento pozemský život vlastně je, můžeme
nabýt náležité chápání a naplnění našeho pozemského života.
Ale proč je to tak, že jsme částí tohoto pseudoživota, a jak postupovat při
naplňovaní jeho účelu?
Tyto a podobné otázky byly zodpovězeny v knize nazvané "Kdo jsi a proč jsi zde?".
Tady si zopakujeme jen to, že jsme všichni souhlasili ze své vlastní svobodné vůle
být zde a ilustrovat některé aspekty pravé přirozenosti negativního stavu a naučit se,