Page 118 - CHÁPÁNÍ A NAPLNĚNÍ NAŠEHO POZEMSKÉHO ŽIVOTA
P. 118

integrovány takovým způsobem, aby dostávaly stejnou pozornost a měli stejnou
            příležitost ke své manifestaci. Žádný aspekt života kohokoliv není nikdy zanedbán
            nebo  zdůrazněn  víc než  jakýkoliv  jiný.  Toto  je  logický  výsledek  takovéto  praxe.
            Pokud všechny aktivity slouží, na svém úplném konci, jedné všeobecné duchovní
            příčině – být lepšími lidmi, duchovnějšími lidmi, víc samými sebou a sdílet všechno,
            čím jsme a co máme s každým – potom  si všechny aktivity zaslouží být stejně
            aktualizovány a realizovány ve vyváženém a integrovaném způsobu.

            Jen v takovémto uspořádání je možné totální a kompletní naplnění našeho života.
            Když neexistuje náležité vyvážení a integrace všech aspektů života, ze kterých život
            sestává, není možné pravé chápání a naplnění našeho života v jakékoliv modalitě,
            úrovni, stupni, kroku, světě, čase či dimenzi Stvoření nebo Zóny Vymístění. Toto je
            zásadní duchovní zákon, na kterém je založeno a vybudováno celé Stvoření a jeho
            život.   Odvozuje   se   z   Absolutní  Přirozenosti   Božské   Lásky   a   Božské   Moudrosti
            Nejvyššího.  Takováto je struktura této lásky a moudrosti. A protože  Stvoření bylo
            stvořeno z této lásky skrze tuto moudrost, odráží v sobě tuto strukturu a potřebu
            vyvážení a integrace všech jeho aspektů.

            V   Nejvyšším   jsou   všechny   aspekty   Jeho/Jejího   Absolutního   Života   absolutně
            integrovány,  vyváženy  a  v  jednotě.  Ve  Stvoření,  které  je  relativní  k  Jeho/Jejímu
            Absolutnímu Stavu, se tato potřeba jednoty, vyvážení a integrace odráží v náležitém
            vyvážení  a  ve  stejných  příležitostech  k  odehrávání  se  všech  životních  aktivit  a
            aspektů. Pokud je něco zanedbáno, jednota je porušena a integrace života nemůže
            být   účinně   prožívána.   Něco   důležitého   by   chybělo.   Nedostatek   toho   něčeho
            znemožňuje životu, aby byl náležitě chápán a naplněn.

            Takže v pozitivním stavu je vždy zajištěno, že je k dispozici a že existuje vyvážené
            zastoupení a aktualizace všech životních aktivit. Pomocí takovéhoto uspořádání je
            život pozitivního stavu navždy zachován.

            Je důležité si uvědomit, že struktura pravého pozitivního stavu a jeho pravý život je
            takovýmto      vyváženým     a     integrovaným     životem.     Toto     je     pravá
            přirozenost  pozitivního  stavu.    Toto  je  pozitivní  stav.   Jakákoliv   odchylka  od
            tohoto  principu  porušuje  přirozenost  pozitivního  stavu  a  pozitivní  stav  již  více
            není  pozitivním.  Z  tohoto důvodu, pokud je vyvážený a integrovaný životní styl
            zachován a plně pro jeven, žádný negativní stav nemůže nikdy přijít do své plodné
            zralosti.


            Aby se mohl iniciovat a aktivovat negativní stav, bylo nutné porušit vyváženost a
            integraci pozitivního stavu. Jak si pamatujeme z předcházejících kapitol, aktivátoři
            negativního   stavu   vedli   svůj,   takříkajíc,   frontální   útok   proti   pozitivnímu   stavu
            pomocí genetické změny fyzické formy lidí a restrukturalizace jejich duchovnosti a
            mentality. Hlavní nápor jejich úsilí byl zaměřen k zajištění porušení této vyváženosti
            a integrace. Nejlepším způsobem vykonání toho bylo zdůraznit jeden aspekt života
            víc  než druhý, nebo  udělat jeden  aspekt  významnějším  nebo  životně  důležitějším
            než jiný.

            Protože pseudotvůrci věděli, že nejrozhodnějším aspektem k náležitému vyvážení a
            integraci   života   byl   duchovní   aspekt,   protože   je   vytvářejícím   faktorem   všech
            ostatních   aspektů,   neexistoval   lepší   způsob   aktivace   negativního   stavu,   než
            nezdůraznit  důležitost  duchovního  aspektu  a  uvést  do  dominance  nejzevnější  a
            nejexternější aspekt – materiální nebo fyzický, či tělesný aspekt života. Tímto aktem
            byl na této Zemi a v celé Zóně Vymístění ustanoven převrácený životní styl.

            Takže duchovní život byl dán na poslední místo seznamu životních priorit (nebo byl z
   113   114   115   116   117   118   119   120   121   122   123