Page 126 - CHÁPÁNÍ A NAPLNĚNÍ NAŠEHO POZEMSKÉHO ŽIVOTA
P. 126
devastující špatný zvyk – vždy se dívat ven na někoho jiného či na něco jiného, a
najít cestu zpět domů – do svého vlastního nitra, ke svému pravému duchu a duši a,
co je nejdůležitější, k našemu nebeskému Rodiči, k našemu Stvořiteli, Který/Která je
Nejvyšší, Pán Ježíš Kristus.
Takže se musíme naučit jít do nitra a ustanovit náležitý vztah se svým pravým já, se
všemi aspekty své mysli, se všemi jinými dimenzemi a s jejich obyvateli, se všemi
těmi, kteří jsou neustále v nás, dokonce i když si jich nejsme vědomi na naší
vědomé úrovni, se svou pravou Niternou Myslí (náš duch) a s pravým Nejvyšším v
nás.
Opětovné spojení se svým původním Zdrojem, který můžeme najít jen ve svém
nitru, je hlavním prostředkem, pomocí kterého může být eliminován negativní stav a
namísto toho pevně ustanoven vyvážený a integrovaný život. Pokud věříme, že
jakýkoliv jiný způsob může dosáhnout tohoto cíle, jsme pošetilí.
Proto musíme hledat odpovědi na všechny otázky ne mimo, ale uvnitř sebe samého.
Jen z této pozice se můžeme naučit skutečně pochopit a naplnit náš pozemský život
ke spokojenosti našeho Stvořitele a k naší vlastní spokojenosti. Jen odsud se
můžeme naučit, jaký je pro každého jednoho individuálně
nejefektivnější, nejpřiměřenější a nejúspěšnější způsob vyváženého a integrovaného
života.
Neexistují žádné vnější prostředky, uniformně aplikovatelné na každého, které by
nám mohly dát toto životně důležité poznání. Všichni jsme odlišní a potřebujeme
odlišné způsoby, typy a styly vyváženého a integrovaného života. Tento způsob,
styl, obsah, struktura, postupnost a čas, který potřebujeme věnovat každému
aspektu života, je dostupný jenom v našem nitru. Nikdo jiný nemá toto poznání. Z
tohoto důvodu, pokud nejdeme do svého vlastního nitra, nemůžeme nikdy nic
náležitě poznat. Takže nikdy bychom nemohli být vyvážení a integrovaní.
9. A konečně, ustanovení vyváženého a integrovaného života závisí do značné míry
na tom, nakolik jsme ochotni a připraveni přijmout realitu života, jak byla popsána v
této knize a v jiných knihách takzvaného Nového Zjevení.
Jedním z hlavních prostředků našeho úspěchu v tomto jako i v jakémkoliv jiném
ohledu, je naše ochota být otevřené mysli a pružní. Život je neustálým duchovním
pokrokem. Všechno v něm je vždy proměnlivé, měnitelné a odlišné. Když
nesledujeme tento proud, uvázneme někde na cestě životem a namísto postupování
vpřed upadneme do většího stupně strnulosti, jednostrannosti, úzkoprsosti,
dogmatismu, fanatismu a lpění jen na jediném způsobu života, poznání a chápání.
Jestli nejsme ochotni podívat se na sebe a vidět tento požadavek života, a když
nejsme ochotni uznat, že se musíme změnit a zbavit se všeho, co zamotalo náš život
až do tohoto okamžiku, jsme věrnými otroky pekel a jejich vládců.
Pokrok, růst a zlepšení života, a tudíž vyvážený a integrovaný život není možný bez
naší ochoty změnit se. Byla nám Nejvyšším dána věčná schopnost změnit se,
abychom mohli žit život neustálého duchovního a všezahrnujícího pokroku.
Negativní stav neustále napadá naši ochotu využít této schopnosti změny sebe
samého. Uzavírá naši mysl, abychom necítili žádnou potřebu vyhledávat nějakou
změnu, abychom se rozhodli zůstat polapeni negativním stavem ve stagnující
kondici.
Pociťování potřeby změny si od nás vyžaduje, abychom udrželi svou mysl