Page 116 - CHÁPÁNÍ A NAPLNĚNÍ NAŠEHO POZEMSKÉHO ŽIVOTA
P. 116
KAPITOLA DEVÁTÁ
VYVÁŽENÝ NEBOLI UCELENÝ ŽIVOT
V předešlých kapitolách bylo jasně ukázáno, že každý aspekt našeho denního života
má stejnou důležitost. Žádný aspekt nemůže být považován za důležitější nebo za
potřebnější, nebo za životně důležitější než jakýkoliv jiný.
Bylo však taktéž ukázáno, že existuje určitá rozhodující hierarchie duchovní
organizace Stvoření Nejvyššího, která se odráží i v tom způsobu, jakým je
strukturován náš život. Všechno má svůj vytvářející bod, ve kterém všechno nejprve
nastává. Potom, co nastane, postupuje ke své manifestaci. Když je
to manifestováno, potom se to stává. Toto je duchovní zákon Stvoření.
Ale stejná důležitost všech třech kroků – nastávání, postupování a stávání se je
velmi zřejmá. Nastávání bez svého postupování se nemůže nikdy stát. Potom je to
tak, jakoby to nikdy nenastalo. Naproti tomu, pokud neexistuje žádné nastávání,
potom není nic k postupování a výsledkem je že tu není žádné stávání se. Nastávání
se nemůže stát, když nepostupuje.
Vzhledem k tomuto základnímu duchovnímu pravidlu, na kterém je vybudováno celé
Stvoření Nejvyššího, můžeme říci, že náležitá duchovní hierarchie našeho života je
následovná:
Duchovní aspekt našeho života je středem, kde sídlí Nejvyšší. Toto je nastávání.
Toto je původ všeho ostatního nebo všech ostatních aspektů našeho života. Z toho
postupuje všechno ostatní.
Aby tento aspekt mohl být náležitě projeven, musí postupovat. Duševní aspekt
našeho života je postupováním duchovního aspektu našeho života. Všechny ideje,
stavy a podmínky duchovního života jsou v procesu svého
postupování transformovány na specifickou a jedinečnou duši, která produkuje
duševnost tohoto ducha. Takže můžeme říci, že duševnost našeho ducha je
naší duší. Jedinečné ideje našeho ducha se stávají jedinečnou duševností
naší duše. Duševnost nám ve všech svých aspektech umožňuje, abychom byli
sebeuvědomělí, sebevnímaví, seberealizovaní a sebeaktualizovaní. Ustanovuje
vědomí velmi jedinečného, odlišného a zvláštního "já jsem".
Jakmile se toho dosáhne, vyhledá a vybuduje se forma projevu tohoto ducha a
duše. V této formě, která může být nazvána tělem ducha a duše, se náš duch a duše
skutečně stávají. Takže můžeme říci, že fyzický a tělesný život nebo všechen život
vnějšků, je stáváním se našeho ducha a naší duševnosti.
Abychom mohli náležitě aktualizovat, realizovat a projevovat svou jedinečnou
individualitu a její zvláštní "já jsem", jak je obsaženo v našem duchu, duši a těle,
jsme naděleni různými odlišnými aspekty našeho života, které nám pomáhají
dosáhnout tohoto cíle. Takže máme sexuální život, který nám pomáhá získat
zkušenosti všeobsahující povahy. Máme svůj profesionální a pracovní život, který
nám pomáhá projevovat naše jedinečné tvořivé snahy. Máme svůj rodinný život,
který nám pomáhá vyvolat plnost naší přirozenosti. Máme svůj společenský život,
který zajišťuje, že máme mnoho náležitých příležitostí k inspiraci a aktualizaci sebe
samých. Máme život volného času a život spánku, který nám pomáhá udržet naši
životní energii v požadované a funkční kondici, abychom byli schopni angažovat se
ve všech našich ostatních životních aktivitách.