Page 269 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

národností, ras, skupin, většin, menšin, náboženství a rodů. Jediná diskriminace, která
existuje, je rozlišování svobodně zvoleného osudu a pověření v rámci délky trvání
pozemského života ve fyzickém těle, což určuje kvalitu vlastní lásky jedince k
užitečnosti a stupeň moudrosti při tvořivém uskutečňování a aktualizování jeho
vlastních schopností.

8. Stejně se uvažuje s ohledem na osobní vztahy. Ty jsou vždy určeny úrovní, stupněm
a kvalitou vlastní lásky a moudrosti. Jelikož je každý jiný a nachází se na odlišném
stupni či jiné úrovni duchovního pokroku, nemůže vytvořit těsné vztahy s někým, kdo
se nachází ve zcela odlišné pozici, úrovni, odlišném stavu a procesu svého vlastního
duchovního pokroku. Tento vztah by byl nedorozuměním a byl by kontraproduktivní a
nemohl by se z něj získat žádný užitek. Aby se vyhnulo jevu odcizení, existují lidé,
kteří slouží jako spojky mezi nejrůznějšími stupni a úrovněmi pokroku, aby
koordinovali a zprostředkovávali veškeré tyto vztahy. Jsou vybaveni zvláštními
schopnostmi, talenty a dary od Nejvyššího, aby mohli vykonávat tuto důležitou práci.

9. Protože je u každého ve společnosti účelem a cílem společné dobro a duchovní
pokrok všech, má každý úplnou svobodu vyjádření a neomezenou příležitost k
vlastnímu tvůrčímu snažení. Žádná omezení či jakékoli podmínky se na nikoho
nekladou. V takovém životním stylu, rozpoložení a při takových mezilidských vztazích
nejsou myslitelné ani udržitelné žádné nízké motivy.

10. Vzájemně respektování, uznání a úcta ohledně lidské důstojnosti a lidských práv
jsou vždy určeny vnitřními duchovními hodnotami a kvalitami a jejich službou
veřejnému blahu a užitku. Nepřikládá se vážnost vnější pozici, zevnímu vzhledu či
jakémukoli jinému vnějšímu znaku, který má vztah k vnější přírodě. Hodnoty a
determinanty jakéhokoli vztahu se odvozují z toho, co je „uvnitř“, a ne z toho, co je tím
„vně“. Kvalita toho „vně“ je jen stejně hodnotná, jako je kvalita toho „uvnitř“.

11. V nové éře se formování rodinných svazků a utváření příbuzenstva odehrává na
základě podobnosti duchovních kvalit a stupně totožnosti pozic, úrovní a umístění
ohledně vlastního duchovního pokroku. Neexistují žádné svazky s takzvanými
pokrevními příbuznými a na základě biologických a fyzických vlastností, pokud se
nestane, že jedinci mají podobnou duchovní kvalitu a jsou na podobné úrovni
duchovního pokroku.

12. Manželské vztahy se ustanovují na základě přímého pověření Nejvyšším. Jedině
Nejvyšší může znát pravou kvalitu principů maskulinity reprezentovanou jednotlivým
mužem ve vztahu k němu se přesně hodící kvalitě femininity, kterou představuje
jednotlivá žena, a naopak, aby tyto kvality byly vhodné pro sjednocení těchto principů
a pro jejich neustálou výměnu způsobem, jímž by byly skutečně schopné produkovat
nové tvořivé ideje ve prospěch všeho Stvoření tím, že se sjednotí. Toto je pravým
duchovním manželstvím. Takové manželství může být ustanoveno výhradně
Nejvyšším. Jelikož má každý otevřený přístup do duchovního světa a má právo a
výsadu komunikovat přímo s Nejvyšším, toto není problémem. Nikdo jiný nemůže
spojit dva lidi v manželství bez ohledu na to, činí-li se to jménem Nejvyššího, či nikoli.
V nové éře není jiné manželství myslitelné ani přijatelné.

13. V nové éře slouží každý vztah duchovním účelům a realizaci veškerých tvůrčích
snah. To vyžaduje úplnou svobodu výměny všech idejí na všech úrovních. Proto
existuje v sexuálním styku neustálá svobodná sexuální výměna mezi opačnými rysy
femininity a maskulinity za účelem vzájemné stimulace vlastního tvůrčího úsilí tím, že
každý v tomto styku přispívá svými jedinečnými a specifickými vlastnostmi. Proto je
sexuální styk využíván jako nanejvýš hodnotný nástroj sdílení, dávání, přijímání a