Page 111 - REALITA, MÝTY A ILUZE

dejte správné, patřičné množství; a vy máte v sobě moudrost, abyste to učinili,
abyste to rozlišili, abyste to rozeznali, abyste dokázali stanovit množství lásky a
moudrosti, jaké můžete sdílet se stupněm vnímání, citlivosti a schopnosti
poznání, jaké může být využito v každém daném okamžiku každým, kdo se
účastní stvoření Nejvyššího. To znamená, že existuje nekonečný počet a
rozmanitost stupňů, kroků a úrovní, které jsou stejně důležité, stejně zvláštní,
stejně potřebné, stejně jedinečné, ale rozdílné, a proto si v každé situaci, v
každém kroku, na každé úrovni, na každém stupni vyžadují zcela odlišný
přístup, „postarání se“. V takovém postoji je pravá moudrost. Nic není uniformní,
nic není standardní, nic není finalistické, nic není rigidní, nic není jednostranné. A
toto je druhý princip, na kterém je postavena pravá církev, pravá duchovnost
a pravé náboženství.

A třetí princip, který dává Pán Petrovi, „dej napít mému stádu“, znamená
sdílení pouze pravdy. Poskytni každému pravdu, když se o něho/ni staráš, v míře,
rozsahu a na úrovni jeho/její schopnosti přijmout, vnímat a obsáhnout pravdu v
krocích. Nedáte mu/ji více pít, než může pojmout, neboť by ho/ji to zabilo.
Dobro či láska je tedy základní princip, pravda a moudrost je substanciální
princip a dobročinnost či víra je z nich vyplývající princip pravé církve,
náboženství a duchovnosti, a protože toto je poselství dané každé případné
duchovní organizaci a všem, co toto čtou, můžeme říci, že tyto principy by měly
být základem, na kterém je postavena každá případná duchovní organizace a
na kterém by měla být postavena duchovnost každého.

Všimněte si prosím, že během tohoto prohlášení či setkání mezi Pánem Ježíšem
Kristem a Petrem nebyly Petrovi dány žádné sliby, že pokud bude milovat Pána, bude
šťastný, spokojený, uspokojený atd., atd. Nic takového se tam nenachází. Pravdou
je přesný opak. Pán Petrovi říká, „když jsi byl mladý, dělal jsi, cos chtěl,
svobodně jsi přicházel i odcházel, ale až zestárneš, nebudeš to moci dělat, někdo jiný
tě povede tam, kam nebudeš chtít“ atd. Nuže, toto prohlášení, ačkoli má osobní
souvislost (nicméně, jak víte, Pán Ježíš Kristus nikdy nehovořil jen v osobních
souvislostech, protože vše, co říkal, ať to vypadalo jakkoli osobně, mělo vždycky
univerzální důsledky), má univerzální důsledek.

Týká se to záležitosti vzdání se, být veden Pánem a nemít jakékoli touhy, přání,
potřebu být veden sebou sama. Z toho důvodu to znamená nevyhnutelnost vzdát
se své vlastní svobody a nezávislosti a odevzdat ji Nejvyššímu, aby vás vedl
Nejvyšší. Neboť pouze Nejvyšší ví v absolutním smyslu, co je pro vás nejlepší. A
toto je pravá svoboda.

Tak tedy v pravém smyslu, podle toho, co vychází najevo během tohoto setkání
mezi Pánem Ježíšem Kristem, Nejvyšším a apoštolem Petrem, jasně vidíme, že vše,
co člověk dělá, jak se cítí, co si myslí, co si přeje, dělá, cítí, to všechno chce kvůli
principu, kvůli vzájemnému prospěchu, obecnému blahu a sdílení, bez jakýchkoli
postranních motivací. V takovém postoji je pravá přítomnost Nejvyššího, Pána
Ježíše Krista, která zajišťuje věčnou lásku a moudrost progresivním způsobem,
kterou lze neustále sdílet se všemi ostatními kvůli všem ostatním, kvůli Nejvyššímu
a ovšem kvůli sebe sama do té míry, do jaké člověk miluje sebe sama kvůli
přítomnosti Nejvyššího v sobě a do jaké miluje ostatní kvůli přítomnosti
Nejvyššího v nich. Toto je pravá láska, přesahující láska nade všechny a nade
všechno. Toto vskutku znamená milovat Pána s moudrostí a milovat ostatní s
moudrostí a milovat sebe sama s moudrostí.