Page 105 - REALITA, MÝTY A ILUZE

Neboť, co je příroda, co je objektivní realita, co je hmota? Není to nic jiného než
objektivizovaná a konkretizovaná myšlenka, idea či pojetí, manifestující se v
zevnějšku a udržované tam v takzvané pevné formě pomocí mysli,
představující si takovou formu. Pokud někdo z mysli odstraní představu té
formy nebo pevnost z přírody, okamžitě se to dezintegruje. Negativní stav však
chce, aby se věřilo, že příroda a hmota jsou nezávislé na lidské mysli, že nikoli
lidská mysl z Nejvyššího, podle Nejvyššího, skrze Nejvyššího a s Nejvyšším
vytvořila, zavedla a byla původcem všech vnějších pevných forem hmoty, ale že
namísto toho hmota vytvořila a byla původcem lidské mysli. Ovšem, aby to
pseudotvůrci dokázali, bylo nezbytné, aby s použitím tajemné a souvztažné
genetické manipulace zavedli onen zvířecí gen do lidského těla, když
fabrikovali člověka pomocí procesu triklonování. Takovým způsobem byla
zajištěna naprostá závislost lidského těla na externí hmotě, na přírodě a na tuhosti
do té doby, dokud v to člověk věří. A jelikož neexistovalo žádné jiné poznání, než
které se ztratilo procesem fyzického narození (což byl další pseudovynález
pseudotvůrců k dosažení tohoto), člověk to považoval za normální a přirozený stav
a je otrokem a je závislý na zevnějšku, na hmotě, na něčem, co bylo původně
výtvorem jeho vlastní mysli. Jaká překrásná past, stát se otrokem svých vlastních
projekcí a idejí, které se formují do pevné hmoty!

Existovala však ještě jedna životně důležitá a zásadně důležitá věc,
kterou pseudotvůrci tímto druhem manipulace dosáhli. Týká se to sexuality.
Genetickou manipulací, když do lidí začlenili skrze triklonování zvířecí instinkty,
zároveň také potlačili či udusili duchovní obsah sexuality, který je vlastní pravé
lidské bytosti. Do lidí byly tedy implantovány zvířecí instinkty, touhy a choutky
točící se kolem sexuality a obsažené v sexualitě. Tím se v podstatě dosáhlo dvou
věcí. První, že sexualita byla umístěna v zevnějšku, v zevním pohlavním styku
skrze pohlavní orgány, jaké se vyskytují u takzvaných vyšších zvířecích
forem druhu savců, jejichž forma styku neposkytuje žádnou možnost úplné
výměny mezi těmi dvěma principy, to jest mezi feminitou a maskulinitou a
mezi maskulinitou a feminitou. Toto udržuje každého v izolaci, separaci a v
uzavřenosti. V takovém vztahu nelze dosáhnout žádné poznání sebe sama,
ostatních ani Nejvyššího.

Druhá, že implantací zvířecích instinktů byla sexualita zredukována na
jediný účel, a tím je rozmnožování a pokračování druhů v přírodním stupni.
Ještě jednou, v takovém postoji není žádná duchovnost, protože původním účelem
takového rozmnožování je setrvat do věčnosti ve svých potomcích a skrze ně v
přírodním stupni, aby se takříkajíc zanechal otisk svého vlastního jsoucna a bytí
na této úrovni, jako kdyby neexistovala žádná jiná možnost pokračování nebo
žádná jiná forma života než fyzická a přírodní.

Protože ve zvířecím životě nemá sexualita žádný jiný účel než rozmnožování
a nemá žádný jiný smysl než toto, tento smysl a obsah sexuality byl přenesen na lidi,
byl přijat a považován za jediný pravý, zbožný a duchovní význam a účel sexuality v
lidech. Takže externalizace sexuality těmito prostředky a její uvedení na zvířecí
instinktivní úroveň, a to za jediným účelem rozmnožovat se, zbavuje lidskou
sexualitu jakékoli duchovní konotace. A jelikož Bůh nemá podle lidského pojímání
žádné zvířecí sklony, je asexuální; a jelikož pouze Bůh je dobrý a pravdivý, nic,
co není z jeho dobra a pravdy, nic, co není obsaženo v Bohu, není dobré a
pravdivé, a proto je to špinavé, nečisté, nemorální, překroucené a tolerované jen
za účelem rozmnožování lidského druhu, což je ospravedlnitelné jako duchovní