Page 103 - REALITA, MÝTY A ILUZE

Jak víte, vědci v oblasti medicíny věří, že vegetativní autonomní
nervová soustava je výhodou a že to tak má být. Avšak z hlediska těchto nových faktů
je zřejmé, že není výhodou, ale ve skutečnosti je přítěží, která způsobuje
nesčetně mnoho zničujících problémů v životech lidí. Existence vegetativních
soustav či autonomních nervových soustav, které jsou zdánlivě mimo kontrolu
člověka, jej dostávají do pozice hledání pomoci nebo pátrání po pochopení
jejich funkce ze zevnějšku, z venku. V tomto případě u lidí z řad
medicínských odborníků, kteří také objevili fungování těchto soustav díky
vnějšímu pozorování, vnějšími nástroji, na základě symptomů a na základě popisu
jejich funkce. Kromě toho, naprostá závislost novorozence a plodu před jeho
fyzickým narozením na vnějším vstupu v matčině prostředí, v matčině lůně či při
matčině péči o něj, naprostá bezmocnost dítěte vede k posilování potřeby dívat
se navenek na všechno směrem k zevnějšku. A protože neexistují žádné
vzpomínky či uvědomění si nějaké jiné cesty, principy duchovnosti a duchovní život
nejsou dokonce vůbec brány v úvahu nebo jsou považovány za něco abnormální,
neobvyklé, nevhodné, nedůležité, mající malý význam pro lidské přežití, obzvláště ve
fyzickém smyslu. Takto jsou všechny možnosti poznávání či získávání nebo
oživování kontroly mysli, principu vlády mysli nad hmotou, udušeny a člověk má
ve skutečnosti velmi malou kontrolu nad svými tělesnými funkcemi, jako jsou
například pohyby střev, močení, dýchání, funkce různých orgánů atd. Člověk
potřebuje ze svého těla vylučovat odpad ve formě výkalů a moči přesně jako
zvířata. Taková podobnost se zvířecím životem a naprostá neznalost a závislost
novorozence na primitivních instinktech ovšem vede vědce k tvrzením, že
člověk je zvíře a že o tom to všechno je. Toto měli pseudotvůrci na mysli, dostat
člověka do bodu, kdy bude sám sebe považovat za zvíře.

Takže v původním nastavení před „Pádem“, před zavedením genetické
manipulace a procesu triklonování, existovala kompletní kontrola všech
funkcí prostřednictvím zákonů duchovní mysli, jak bylo zmíněno výše, která
umožňovala vyživování jedincova těla, duše a ducha takovým způsobem, že
nebyl produkován žádný odpad. Tudíž lidské tělo neprodukovalo žádnou moč a
výkaly, ale vše, co se zkonzumovalo, se přeměnilo na sílu, vitalitu, energii a
vyzářilo se do okolí ve formě jakéhosi tepla, světla a aur, které přispívaly k
údržbě přírodního prostředí a k jeho regulaci. Takže nebylo potřeba hledat pomoc
či chápání procesů vně, protože všechno poznání bylo vědomé a bylo každému k
dispozici pro použití v jeho Niterné mysli, z přítomnosti Nejvyššího v jeho
Niterné mysli. A toto je náležitá duchovní cesta, správná cesta, normální
cesta, zdravá cesta. Všechno, co se od tohoto způsobu odchyluje, je
nenormální, je nepřirozené; je to úchylné a není to od Boha. Tudíž je to bezbožné
a pekelné.

Pokud jde o zvířata, jejich původní funkce byla naprosto pozitivní, vlídná,
mírumilovná a přátelská, byla manifestací duchovních souvztažností či reflexí
životních procesů, které jsou zcela duchovní v nejzazším stupni přírodního stupně,
takříkajíc v nejzevnějším nejzevnějšího. To nejzevnější nejzevnějšího se projevuje
naprostou závislostí na instinktivních procesech, které si nevyžadují žádnou
racionalitu či logiku, protože v takovém nastavení či stupni nemůže nastat
žádné sebeuvědomění a sebepojetí. Takto jsou zvířata závislá na přírodních
zákonech a jsou řízena a vedena těmi zákony zevnitř i z vnějšku. Protože se v
maximální možné míře nacházejí v nejzazším zevnějšku, jsou řízeny zevnějškem
podle principů, které jsou vštípeny do zevnějšku na základě duchovních zákonů z
Nejvyššího. Poznání takových zákonů dostalo člověka do řídícího postavení či do
přátelské pozice vůči zvířatům, a mezi člověkem a zvířaty byla dokonalá