Page 96 - pzncelek

POSELSTVÍ DVACÁTÉ SEDMÉ

O lidských způsobech vnímání,
nevědomých procesech a pozměněných stavech vědomí

Dne 27. dubna 1982

Dnes bylo přijato od Nejvyššího následující poselství.

Mnoho lidí má tendenci omezovat realitu jsoucna a bytí tím, co jsou s to vnímat svými
senzorickými orgány. Buď popírají existenci čehokoliv za nebo nad takovým vnímáním,
nebo je jim zatěžko to přijmout. Tato situace se poněkud změnila s objevy, které vedly k
vývoji rádia a televize. Takové objevy prokázaly existenci různých vln, jež jsou mimo nebo
nad rámec percepčních schopností lidských senzorických orgánů.

Lidé zapomněli, že fyzické smyslové orgány byly v první řadě vybudovány za účelem
orientace v jejich bezprostředním fyzickém zevním prostředí a pro vnímání některých jejich
tělesných funkcí. Ale i tato modalita fungování senzorických orgánů je velice omezená,
hrubá a nepřesná, neschopná vnímat nekonečný počet a rozmanitost dimenzí, úrovní,
stupňů a roků života existujících v různých modalitách kontinuity a diskrétnosti, simultánní
synchronicity atd.

Vzhledem k tomuto postoji lidé očekávají a umísťují ohledně senzorického vnímání a
vnějšího vědomí větší význam a smysl, než toto může předávat nebo jaký je vybaveno
nabízet, anebo od svého smyslového vnímání očekávají to, co je v rozporu s jeho
skutečnou funkcí. Lidé věří, že v senzorických orgánech a ve vnějším vědomí je něco, a
vkládají do nich něco, co nikdy nebylo míněno jako součást jejich struktury, funkce a
dynamiky; to je zdroj početných deformací.

Problém s lidmi na Zemi je ten, že žijí v rozpoložení aktivovaného a dominantního
negativního stavu. Výsledkem a důsledkem této situace je uzavření a omezení většiny
oblastí a míst lidské mysli, vytvoření negativních procesů, suspendování vnitřních znalostí
a nastolení nevědomosti. Jak bylo dříve zmíněno, přibližně pět procent lidské mysli nebo
méně je aktivováno do vědomé modality své existence a funkce. Za této podmínky mají lidé
stěží dostatek času a prostředků potýkat se svým vnějším fyzickým prostředím a přežít v
něm. Takže svou pozicí jsou nuceni obracet téměř celou svou pozornost na vnější zápas o
každodenní přežití.

Vrozená aktivovanému a dominantnímu negativnímu stavu je kondice odmítání jakékoliv
vědomosti, která by byla v rozporu se status quo této aktivace a dominance. Proto taková
modalita existence negativního stavu udržuje lidi ve slepé poslušnosti k ustanoveným
způsobům, normám, standardům a stereotypům žití, přežití, chápání, vnímání a fungování.
Ta rozvíjí příšerné zvyky, instituce, systémy, konvence, tradice a kultury, aby se lidé
udržovali zaneprázdnění svými zevnějšnostmi, zabraňujíce jim tím nalézt skutečnou pravdu
o jejich svízelném postavení a situaci.

Vzhledem k tomuto zaneprázdnění si většina lidí není vědoma toho, že jsou otroky
nevědomých procesů a neznámých faktorů jejich chování, tužeb, chtění, postojů, vztahů
atd. Věří, že všechny jejich aktivity jsou výsledkem jejich rozumových, logických a
vědomých rozhodnutí. Považují tuto situaci za normální, přirozenou a zdravou. Většina z
nich zavrhuje dokonce i jen zmínku o existenci nevědomé mysli, nemluvě o Niterné mysli.
Lidé si neuvědomují, že jedním z mnoha vedlejších účinků aktivovaného a dominantního
negativního stavu je udržet všechno skryté, motivovat lidi ze zákulisí, aby jeho fungování,
procesy, stavy a způsoby ovlivňování, panování a činnosti nebyly objeveny a následně
odstraněny.