Page 26 - pzncelek
P. 26
Existují některé další body, které je třeba uvážit s ohledem na výše uvedená tvrzení:
1. Přijímání, vnímání atd. pravého života je možné pouze z Nejvyššího. Nejvyšší nadílí život
přímo do jeho recipientů. Jakékoli jiné způsoby, módy a metody produkování, posílání,
přijímání, obsahování a přenášení života jsou jen nepřímým nadělením. To znamená, že
cokoli je, je pouze proto, že Nejvyšší Jest. Z tohoto „Jest“ lze vzít a produkovat něco, co
smí a může imitovat život. Ale i tato imitace života je možná pouze proto, že Nejvyšší Jest.
Není možná žádná imitace bez toho, co je imitováno. Proto se nazývá životem nepřímým
nadělením Nejvyššího.
2. Pseudotvůrci, jsouce původně a ve svém počátečním obsahu a formě přímým nadělením
života z Nejvyššího a Nejvyšším, byli s to použít tento princip za účelem zahájení
negativního stavu. Takže negativní stav začíná v tomtéž okamžiku, kdy nastává produkce,
přenos a přijímání života jinými prostředky než přímým nadělením od Nejvyššího a
Nejvyšším. Taková metodologie produkuje neduchovní život, který se pak považuje za
pravý život. Z tohoto pochází vznik všech neduchovních principů a kategorií, které vedou
k ustanovení zla ve formě pekel a všech ostatních běd v bytí.
3. Přímé nadělení života z Nejvyššího v sobě obsahuje duchovní a praktické důsledky, které
lze mezi mnoha jiným rozlišit takovými stavy a procesy, jako potěšení, rozkoš, radost,
štěstí, legrace, svoboda, blahobyt, sdílení, výměna, vespolnost, vzájemný prospěch a
všechny ostatní pozitivní hodnoty života. Vždy se touží po tom, aby každý sdílel tyto
znamenité blaženosti, které ustanovují prožívání pravého života. Do pravého života se
nevkládají ani se po něm nechtějí žádné jiné významy a očekávání.
4. Všechny ostatní způsoby žití (ukradenými principy života, jak se popisuje v „Základech
lidské duchovnosti”) nemohou samy o sobě produkovat takové čisté stavy a procesy, jak se
uvádějí v bodě 3. Jen je napodobují. Imitace ale nejsou pravými skutečnostmi. Proto lidé
vyprodukovaní nepřímým či ukradeným nadělením od Nejvyššího či Nejvyšším (skrze
snahu pseudotvůrců zničit duchovnost) nemohou opravdu vnímat, chápat a prožívat tyto
čisté stavy a procesy v jejich původním obsahu a formě. Takže jejich takzvaná radost,
štěstí, rozkoš, potěšení atd. je velmi mělká, povrchní, přechodná a iluzivní a je brzy
nahrazena zklamáním, depresí, zármutkem, obavami, strachem, nepokoje, beznadějí,
zmateností, nedorozuměním a mnohými jinými podobnými bědami.
5. Inherentní jiným způsobům produkce, přijímání a přenášení života než přímým nadělením
od Nejvyššího a Nejvyšším je stálé trápení, podléhání pocitu viny, který prostupuje a
prosakuje vše bez výjimky. To je imanentní princip univerzálního řádu z Nejvyššího.
Znamená to, že cokoli je ukradeno, musí přinést důsledky tohoto činu. Důsledek je takový,
že někdo má zásluhu na jeho životě. Jelikož je ale jeden nicméně naživu, principem
nepřímého nadělení z Nejvyššího a Nejvyšším (jeden je, neboť Nejvyšší Jest), jedinec nemá
žádnou jinou možnost než pociťovat stálou existenciální vinu. Vina nemůže produkovat nic
radostného, šťastného, rozkošného a opravdu produktivního. Vina je tudíž přímým
výsledkem negativního stavu zla a je kontraproduktivní, destruktivní a konzumuje vzácnou
životní energii, aby se udržel, a postrádá jakýkoli opravdový význam a smysl – v protikladu
k víře některých lidí (existencialistů). Takže vina může produkovat jen bídu. V životě, který
pochází z přímého nadělení od Nejvyššího a Nejvyšším, neexistuje žádná vina. Myslet si
opak znamená myslet z negativního stavu, tj. z pekel.
6. Pokud lidé pokračují v tom, že přicházejí na planetu Zemi nepřímým nadělením
z Nejvyššího a Nejvyšším (jak ho zfabrikovali pseudotvůrci), tj. živočišným způsobem,
budou vždy žít v pocitu viny a stálé bídy. Aby se na této planetě znovu nastolily pravé
principy života, je nejprve nutné se navrátit k původnímu způsobu, jakým lidé na tuto Zemi
přicházeli – k přímému nadělení od Nejvyššího a Nejvyšším (jak se stručně popisuje v
„Základech lidské duchovnosti“). Aby se toto stalo, je nejprve nutné odstranit typickou
lidskou éru, která je na prvním místě výsledkem zvrácené metody infúze pseudoživota do
pseudolidí pseudotvůrci. Pouze tehdy lze z lidské mysli a chování odstranit pocit viny a
všechny výsledné ubohosti.