Page 149 - pzncelek

Důvod toho, že v lidských fyzických tělech v přírodním světě planety Země nenastávají
žádné zjevné změny, je ten, že lidské tělo je v první řadě složeno z prvků hmoty. Svou
povahou je hmota v neustálém procesu přijímání, absorbce a hroucení se na sebe bez
jakékoli schopnosti přenosu, změny a sdílení. Ať se ve hmotě udává jakýkoli aktivní,
užitečný, produktivní a tvořivý proces, není tento z hmoty samotné, ale z duchovního
principu přítomného ve hmotě za účelem tvořivého, produktivního a užitečného procesu.
Elementy hmoty lze opětovně uspořádat v různých kombinacích dle užitých zákonů
duchovních, ale tyto elementy zůstávají stejné bez ohledu na to, kolik rekombinací jejich
pozice, vzájemného přiblížení a počtu je provedeno.

Situace na planetě Zemi je v tomto ohledu komplikovanější vzhledem k negativnímu stavu,
který je v aktivovaném a dominantním módu svého jsoucna a bytí na Zemi. Svou povahou
negativní stav nechce nic měnit. Toto spoluoznačení negativního stavu činí prvky hmoty, z
nichž se skládá lidská zevní forma ještě více rezistentními a neschopnými se změnit.
Jakákoli změna v těchto elementech nastává, je ve směru rozkladu, opětovného návratu do
jejího počátečního elementárního stavu a procesu hroucení se na sebe, jak tomu bylo
předtím, než byla duchovními principy donucena přijmout lidskou fyzickou formu těla.
Taková změna není vůbec žádnou změnou.

Avšak lidská zevní forma v duchovním a zprostředkujícím světě nesestává z prvků hmoty.
Spíše sestává z prvků jejího vlastního prostředí, jež dodržují zákony a principy duchovní
progrese. Takže cokoli se odehraje ve vlastní mysli či duchu, synchronně se odráží ve
vlastní zevní formě. Tedy jakákoli zevní forma zde je neustále měnitelná se změnami, které
nastávají ve vlastních vnitřnostech a niternostech.

Když se tudíž lidé, kteří se stávají hodnými přijmout členství v nové nebeské společnosti,
dostanou na místo svého určení, nevypadají již stejně, jako vypadali ve svém předešlém
stavu a místě.

2. Když členové, kteří jsou hodni nové nebeské společnosti, dosáhnou místa svého určení,
vytvářejí pod vedením a za předsednictví Nejvyššího nový duchovní, filosofický, duševní,
politický, ekonomický a kulturní stav, jež se odlišuje od čehokoli doposud jsoucího a
existujícího v jejich globálních nebesích. Ustanovení tohoto stavu bezprostředně předchází
nové přímé zjevení, osvícení a inspirace od Nejvyššího ohledně nových duchovních
principů, idejí, myšlenek, kategorií, struktur a dynamik, která se mají stát stavebními bloky
tohoto nového stavu.

Všichni členové tohoto nového stavu si vštěpují tyto nově zjevené pravdy do svých duchů,
duší a těl, takže se tyto pravdy stávají samým zdrojem jejich jsoucna a bytí po trvání jejich
životního údobí v tomto novém stavu. Těmito pravdami žijí a v rámci
nich a z nich jednají. Fakticky se stávají těmito pravdami z Nejvyššího dle Nejvyššího.

Toto nové zjevení, jež přijímají od Nejvyššího, transformuje samu jejich esenci a substanci a
dává jim dosud nedostupné a neznámé síly, náhledy a chápání a pravdy pro naplnění účelu
a cíle jejich bytí v této nové společnosti. Takže se tyto nové pravdy stávají samou jejich
podstatou.

3. Když jsou všichni případní členové nové společnosti shromážděni v oblasti či místě
speciálně pro ně vytvořeném Nejvyšším, jsou všichni pověřeni určitými funkcemi v souladu
s preferencemi, volbami, strukturou a dynamikou jejich osobností a stupněm užitečnosti,
jenž jsou schopni plnit v rámci sféry moci a vlivu této společnosti. Nejvyšší z nich osobně
vybírá nejmoudřejší, nejnadanější a užitek skýtající příslušníky, kteří jsou pak pověřováni
sloužit ve vysoké radě této společnosti, aby tato vládla všem jejím funkcím. Nejvyšší
členové této vysoké rady pak pověřují štáb úředníků a asistentů vedených nejvhodnějšími a
kvalifikovanými členy, kteří pak určují specifické funkce každého člena v hierarchii
duchovní organizace této společnosti a všech jejich oddělení. Jakmile se tato pověření
vykonají a každý dle svobodné volby přijme jejich pozice, Nejvyšší zahájí postupnou