Page 506 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 506
KAPITOLA 24.
OSMÝ DUCHOVNÍ PRINCIP
Máš uznat a přijmout fakt, že Pán Ježíš Kristus - tvůj Bůh je jediným
oprávněným majitelem všech a všeho ve jsoucnu a bytí bez výjimek
a výhrad. Máš respektovat své vlastní právo a svoji výsadu být
majitelem vlastní individuality, jakož i právo jiných jedinců vlastnit
své individuality a vše, co k nim náleží jakémkoliv smyslu a jejich
v
aspektu, aniž by sis kdy přivlastnil, co ti nepatří a co není součástí
tvého vlastního majetku.
Opět: Tento Osmý duchovní princip nahrazuje Osmé přikázání, jsa platný pro všechny
časové cykly.
9. ‚Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví!‘ Toto přikázání má také dvě
konotace. Jedna se vztahuje na Pána, Boha vašeho. Označuje to, že nikdy nemáte
myslet, cítit nebo říkat cokoli o Bohu, co není pravdou a co není integrálním stavem
Jeho/Její Přirozenosti. Tak, na příklad, tvrdit, že Bůh osobně trestá lidi nebo je
zatracuje do pekel atd., znamená vydávat křivé svědectví proti Bohu. Jelikož je
Absolutním pánem a Vládcem nade vším, je i vaším nejzazším bližním. Svědčit o
Jeho/Její Přirozenosti způsobem neslučitelným s tou Přirozeností nebo připisovat
Bohu skutky, chování, postoje, charakteristiky či rysy, jaké nejsou z Jeho/Její
Přirozenosti a které On/Ona není s to činit, je vydávání křivého svědectví proti vašemu
bližnímu číslo Jedna.
Druhá spoluvýznačnost tohoto přikázání se vztahuje k vlastní přirozenosti a k tomu,
jak se vnímá přirozenost jiných. V této konotaci je vlastní přirozenost také bližním, jak
je i každá jiná sentientní entita bližním. Myslet, cítit, říkat či prohlašovat o sobě a také o
jiných něco, co není tak či co není podle přirozenosti vlastní i jiných; neboli připisovat
sobě nebo ostatním skutky, city, pocity, myšlenky, úmysly, chování a postoje, jaké
nikdy ani nevstoupily jemu či někomu druhému na mysl, je vydávání křivého svědectví
proti sobě i jiným.
V konotaci této dávky Nového zjevení je obsah tohoto přikázání plně platný s jedním
důležitým dodatkem, že prohlašovat, myslet, cítit či říkat, že Pán Ježíš Kristus není
a
jedině Jedním Bohem Nerozdílným že do úplnosti Své Přirozenosti nezhybridizoval,
nevpojil a nezahrnul Své lidské tělo-maso nebo že není jediným Spasitelem, Mistrem a
Vládcem všech a všeho včetně zóny vymístění a planety Nula, je vydávat křivé
svědectví proti Němu/Ní jako vašemu nejzazšímu bližnímu. Proto, v tomto ohledu, je
formulace Devátého duchovního principu následující:
DEVÁTÝ DUCHOVNÍ PRINCIP
Máš myslet, cítit, říkat a prohlašovat o Pánu Ježíši Kristu Bohu svém,
jakož i o jiných a o sobě jen to, co je pravdivé, správné a náležité,
aniž bys co k tomu dodával, to překrucoval, znetvořoval a falšoval či
aniž bys popíral cokoliv, co k tomu patří. Všichni jsou tví bližní,
avšak Pán Ježíš Kristus - tvůj Bůh je tvým nejzazším bližním.
