Page 507 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 507
NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
Počínaje tímto okamžikem Devátý princip nahrazuje Deváté přikázání. Jeho platnost
bude zachována po všechny časové cykly s patřičným periodickým přehodnocením,
zvláště před začátkem každého nového časového cyklu.
10. ‚Nebudeš dychtit po domě bližního svého, nebudeš dychtit po ženě svého bližního
ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni, ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po
ničem, co patří tvému bližnímu.‘ Jedna konotace se týká Stvořitele jako Absolutního
bližního. Jiná se vztahuje na každého jedince. Podle první souznačnosti se nemá nikdy
žádat, chtít či nevýslovně toužit být Bohem, mít Jeho/Její moc (dům bližního); mít
Jeho/Její Přirozenost a Jeho/Její Mysl (žena bližního); Jeho/Její Absolutní atributy
(otroci a otrokyně); Jeho/Její Absolutní sílu (býk); Jeho/Její Absolutní determinaci
(osel) či jakékoliv jiné rysy, kondice, stavy či cokoliv, co má čistě Božskou přirozenost.
V tomto ohledu naznačuje toto přikázání, že nikdy nemůžeš být Bohem, nejsi Bůh, neboť
jsa stvořen, nemůžeš být nikdy absolutní, nýbrž jen relativní vůči tomu absolutnímu.
Z tohoto významu se odvozuje druhá konotace tohoto přikázání: Má se uznat a
přijmout fakt, že nikdo není Bohem ani nikdy nemožno dosáhnout Absolutní úrovně
Boha, protože Bůh vždy bude přesahovat jakoukoliv úroveň, kondici, jakýkoliv stav či
cokoliv, co možno dosáhnout. Proto má být každý povděčný, vděčně a spokojeně
oceňovat, čím kdo je a co má, přijímaje vlastní přirozenost a všechny statky, které jsou
k ní připojeny v jakékoliv formě i kondici, přijímaje ohraničenost své relativní
přirozenosti, aniž by kdy záviděl přirozenost jiných jedinců a jejich statky, aniž by chtěl
mít, co jiní mají, nebo chtěl být tím, čím a kým jsou.
Ze stanoviska této porce Nového zjevení zůstává obsah tohoto přikázání plně platný a
aplikovatelný v přítomné době s jedním důležitým dodatkem: Nebude se vášnivě přát,
žádat a toužit být Absolutní inkorporací a Integrací všech elementů stvoření, zóny
vymístění a planety Nula, jako je Pán Ježíš Kristus.
Jiný aspekt tohoto přikázání nabádá vyhnout se tomu, aby se všechny snahy vlastního
života věnovaly na intenzivní přání a vášnivé požadování věcí a statků, jaké mají jiní
lidé, za účelem soutěžení a předhánění se v tom, jak ukázat stejné, ba ještě lepší věci.
Takový druh postoje okrádá o všechny důležité životní energie. Tyto energie, které
byly dány každému Pánem Ježíšem Kristem, se mají věnovat na vyvíjení a uskutečnění
vlastních zdrojů na všech úrovních vlastní mysli, a ne na mrhání pro tak bláhová
toužení. Mrháte-li své energie tímto způsobem, pak se uvedete do postavení zlého a
lenivého služebníka, uvrženého do tmy zevnější, jak bylo vylíčeno v podobenství Ježíše
Krista talentech (což bylo dříve popsáno). Z tohoto pojetí vyplývá formulace
o
Desátého duchovního principu, jenž zní takto:
DESÁTÝ DUCHOVNÍ PRINCIP
Máš uznat a přijmout ve vší pokoře a poníženosti a skromnosti fakt,
že nejsi Pánem Ježíšem Kristem, tvým Bohem, kdo je absolutní a
jediný, kdo absolutně JEST. Nikdy nemůžeš být Bohem či mít moc
Pána Ježíše Krista, svého Boha. Máš být povděčen za to, přijímat to,
cenit si toho a být spokojen s tím, co a kdo jsi a jak mnoho či málo
čeho máš. Máš respektovat se vší láskou a moudrostí jedinečná
