Page 497 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 497

NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

            ‚Nebo  ve  vodách   pod   zemí‘      znamená  záměnu   či   substituci   přírodních   dober   a
            přírodních pravd     (množné číslo!) skutečnosti  stvoření     něčím, co nemá takové kvality a
                              jejich nejzevnější a
            atributy,   ale  je                     venkovní   manifestací a důsledkem. Nahradit původ
            či  zdroj  života   jeho  nejkrajnějšími  deriváty  a  považovat  tyto  odvozeniny  za  pramen  a
            původ života znamená postavit vše  vzhůru  nohama.

            Takže  nahradí-li  se  konglomerace     těchto  tří  činitelů   (nebe,  země   a  vody  a   toho,  s   čím
            souvztaží)  něčím,   co   je   jejich   odrazem,   pak   dochází    k  aktivaci   a   k   mrtvému   životu


            negativního   stavu.    Tím   se   ustanoví  falešné   nebe  -  čili   všechna  zla,  která   nahradí
            všechna dobra;  falešná země          -  čili všechny  nepravdy,   které  nahradí všechny pravdy; a




            nepravá    voda  -  čili  spojení  a  pseudomanželství  všech  zel  a  nepravd,  to  jest  negativní
            stav,   který  nahradí  pravé  duchovní  manželství  dobra  a  pravdy,  to  jest,  pozitivní  stav.




            Jak       je  život   pozitivního   stavu  věčným   spojením  či   duchovním   manželstvím   lásky  a
            moudrosti,     dobra   a   pravdy   a   všech   jiných   duchovních   principů,  tak   je  i   život


            negativního   stavu   svazkem   či  pseudomanželstvím          zel   a   nepravd   a   všech  jiných

            pseudoduchovních       principů, vlastních přirozenosti negativního stavu.
            Nicméně  ‚nebe‘,  ‚země‘    a  ‚voda   také  souvztaží   s  nejniternější  duchovní  myslí   (nebe),  s
            vnitřní  myslí  čili  duševností   (země)  a  s  vnější  myslí  (voda  či  moře).  Odvozovat  z  nich


            jakékoliv   božství   je   odvozováním    odvozeniny   z   odvozeniny.   Žádná   z   těchto   myslí
            sebou    a  o   sobě   není  bohem.   Proto  se  z  nich  nemůže  odvozovat  nic,  co  by  bylo  hodno


            uctívání.   Odrážení  odrazu  odrazu      originálu   a   umístění  zdroje  života   a   božskosti  do
            tohoto   terciálního   odrazu   je   v   podstatě    popřením  pravého   Stvořitele.  Ale   to   také


            znamená   v   tomto     spoluvýznamu  záměnu  pravé   mysli   a   jejích  tří   aspektů   falešnou


            myslí   a   jejími  třemi   falešnými    aspekty,  jaké   se  stávají  náhražkami   čivosti  té   mysli.

            Falešná mysl je obrazem a podobou pravé mysli, ale  přece           jen  není originálem. Jak by
            se   vám   například   líbilo    mít  originální   malbu  nahrazenou   nějakou  podprůměrnou


            bezcennou kopií a pak uctívat tuto       kopii,  jako   by byla originálem? Má to nějaký smysl?
            Ale   toto   je   přesně   to,   co   aktivátoři    negativního   stavu   udělali.  Toto  přikázání   je


            varováním před tím, aby se tak  nečinilo  v  přítomné ani      v budoucí době.
            ‚Nebudeš   se   jim   klanět   ani   jim   sloužit‘    znamená,  že  jejich  přijetí   do   vlastního  života

            vytváří   nutnost   nést   důsledky,   následky   a   výsledky   aktivace   negativního   stavu.
            Vytvářet takové obrazy a podoby  je procesem aktivace          negativního stavu.   Klanět se   jim
            znamená      nésti   všechny   důsledky,   následky   a   výsledky   negativního   stavu.  Toto

            přikázání varuje před takovými činy, protože  přirozeností         negativního stavu je  vlastní
            odplata    za jeho přijetí,   tak jako je tu odměna za přijetí   pozitivního stavu. Toto je zřejmé
            z následujících slov:

            ‚Neboť já jsem Pán, tvůj Bůh, jsem žárlivý. Stíhám nepravost otců na synech do třetího i
            čtvrtého   pokolení   těch,   kteří   Mě  nenávidí,   ale   prokazuji   milosrdenství   tisícům   těch,
            kteří Mě milují a Má přikázání  zachovávají.‘

            ‚Neboť já  jsem Pán,    tvůj   Bůh, jsem žárlivý‘   znamená  existenci pouze jedné skutečnosti:
            duchovní skutečnosti a reality pozitivního stavu.        Životem této skutečnosti je  Stvořitel,
            jenž  se   zde   nazývá   ‚Pán,   tvůj   Bůh‘.   Slovo   ‚žárlivý‘    značí,   že  vše  ostatní,   co   není
            odvozením či integrální částí této reality, nemá žádný smysl ani význam.          Přijmout něco
            takové   povahy,   je   podstatou   aktivace   negativního   stavu,   což   je   bolestné   a   škodlivé
   492   493   494   495   496   497   498   499   500   501   502