Page 473 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 473

NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

            Pro  pravé   lidské   tvory     stává   se   tato   situace   životním   stylem   nerozhodnosti,
            kymácením  se  od  jedné  krajnosti  k    druhé, zatemnělosti  a  nedůslednosti,  kdy   se  nikdy
            přesně neví, co je náležité a správné a co není.



            Jakmile  si  dotyčná  idea   opatří,  co  potřebuje  získat  v   tom  mezisvětě,  vstupuje  pak  do

                           a



            svého  plodu       oživí   jej.   Skutečný   vstup   toho  ducha  -  ideje  do  zárodku  se   nepřihodí

            dříve   než  na  samém  konci  pátého  měsíce  pobytu  v    lůně  matčině.  Tedy  fetus  je  téměř




            šest  měsíců   starý  v   době,  kdy  obdrží  svého   ducha  a  svou  duši  a  kdy  se  vskutku  stává

            živoucím.  Až   do té chvíle se   mu nemůže přisoudit žádný pravý a ryzí život, bez ohledu
            na to, co   kdo říká   o této otázce  na vaší planetě.
            Během těchto  čtyř  měsíců,  strávených v      tom zárodku,    dojde k   úplné  izolaci a  separaci
            ducha   duše   od   všech    jiných   zdrojů,   až   na   to,   že   si   podrží   ve   své   nevědomé   části
            přítomnost   všech   pozvaných   protikladných   duchů.   Zároveň   se  potlačí   a   vymažou


            všechny   vědomé   vzpomínky   ducha   a   duše,   takže       v  době   narození  nemá  již   vůbec
            žádnou  vědomost  o  čemkoliv.       Je   narozen   v   úplné   vědomé  ignoranci,  bez   jakýchkoliv
            vědomých vzpomínek či znalosti.

            Kvůli   tomuto   důležitému   faktoru   rodí   se    lidští   tvorové  ve  formě  novorozeňat,



                v  podmínkách  povšechné  a  úplné  bezmocnosti  a  závislosti  na  dospělých.  Pomalým  a


            namáhavým   procesem   vyvinou  se            v  dospělé   fungující  jedince,   plné  rozporností   a


            zmatku.    Duchové,  jež  byli  v   nich  inkorporováni  a  s   nimiž  se  narodili,  se  stanou  jejich

                                                                                                    -
            duchovními  rádci,     pokud  mají  vztah  k   pozitivním  zkušenostem,  anebo  ‚stíny‘     pokud

            mají  co   činit  s   negativními  zkušenostmi.  Ježto  se  plně  ztotožňují  s   jejich  přirozeností,

            mají lidští  tvorové i  duchové   je doprovázející určitý  stupeň vzájemné  podobnosti.
            Jakmile  jakýkoliv  lidský  tvor  splní  účel  svého  života  na  planetě  Nula,  jeho  tělo  umře.
            Pak   je  vzkříšen        v  intermediálním  světě  a   tam   prochází   procesem,   popsaným

                v  devatenácté kapitole této   knihy (‚Život po lidském životě‘). Odkazuje   se tímto   na  tuto
            kapitolu, aby se osvěžila paměť vzhledem k        této záležitosti.
                           k
            Má-li kdo    uši     slyšení, ať slyší, co  Pán  Ježíš Kristus   zjevuje v   této kapitole.“
   468   469   470   471   472   473   474   475   476   477   478