Page 285 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 285
NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
nemajícího žádnou přímou zpětnou vazbu o ničem z ničeho nebo od nikoho v jiném
modu života. V takovém životě se mohou nejlépe projevit všechny důsledky, následky
a výsledky negativního stavu.
Jak je obvyklé, odrážejí se v nesentientním životě všechny korespondující faktory
každé modality sentientního života.
21. Jinou funkcí odměňovacího systému života obecně je vytvářet pocity ocenění,
uznalosti a vděčnosti za příležitost a výsadu být nositelem života. Při pohledu na
vlastní životní činnosti a při prožívání přímého vlivu, jaký má všechny ostatní,
a
vyvstane pocit hlubokého ocenění, uznání vděku za jsoucno, kterým kdo je, a za bytí
v životní modalitě, v jaké existuje.
Tato situace má dvojí směr. Nejen se cítí vlastní oceňování, uznalost a vděčnost za
tento stav, ale také se vnímá jako zpětná vazba, že je někdo oceňován a uznáván a že se
mu děkuje za to, čím je a co dělá. Tato situace existuje také na vyšší úrovni vztahu mezi
Absolutním zdrojem života - Pánem Ježíšem Kristem - a relativním nositelem života.
Vyjadřuje se vděčnost, uznalost a ocenění Pánu Ježíši Kristu za svěření jedinečného
života, jehož je nositelem, a zároveň se děkuje, prokazuje uznalost a ocenění Pánem
Ježíšem Kristem za bytí věrným, oddaným, zasvěceným a spolehlivým služebníkem a
nositelem Jeho/Jejího života. Zpětná vazba tohoto druhu funguje jako největší možný
motivující faktor, aby se konalo co nejlépe při plnění povinností a závazků ve funkci
nositele tohoto jedinečného života.
-
V mrtvém životě negativního stavu tím, že vše v něm je opakem stavu pozitivního
-
vděčnost se mění v požadavky, uznalost v ponižování a degradaci a ocenění v snížení
hodnosti a vyhrožování trestem.
Lidský život sestává ze směsice obou těchto fenoménů, jenže ve stavu zvráceném,
zprzněném a vzhůru nohama. Ve většině případů jeden je chválen za to, že něco dělá ve
vlastní prospěch, a činí-li něco pro druhé, pak jen tehdy, naplňuje-li to materiálně, jak
se říká, jeho vlastní kapsu. V lidských válkách, na příklad, ten jedinec je dekorován
nejvíc, který zabije největší počet takzvaných nepřátel. Považuje se za blázna
a
nepraktického ten, kdo stráví hodně času nad něčím nehmatatelným, abstraktním či
duchovním. Kolik lidských tvorů, na příklad, čte knihy, jaké se zabývají Novým
zjevením či podobnými věcmi?
Z druhé strany, ačkoli jsou lidští tvorové schopni vyjadřovat svou uznalost, vděčnost a
ocenění - a což také často dělají, avšak ve většině případů nevhodně či pro špatné
důvody - přesto nemají zkušenostně přímý prožitek vděčnosti, uznalosti a ocenění za
to, co dělají a co jsou, od jiného modu, zdroje či rozměru života. Jsou ohraničeni a žijí
izolovaně ve vlastní sféře neobyčejně podivného a nemožného života.
Vyjadřování a vjem uznalosti, vděčnosti a ocenění vyžaduje stav plného vědomí
sebeuvědomělosti ‚já jsem‘. Z tohoto důvodu nesentientní život neobsahuje tuto
zkušenost, ačkoliv sentientní entity mohou oceňovat jeho krásu, užitečnost a funkci, ba
i jej učinit ještě více takovým.
