Page 281 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 281
NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
negativní stav a přitom pociťovali uspokojení - i budete přijati v mrtvém životě
negativního stavu. Slibují vám nebe v peklech. Samozřejmě slovo ‚pekla‘ vhodně
pozapomenou.
Je nutno si uvědomit a uznat ten fakt, že v této chvíli neexistuje žádné učení či hnutí na
vaší planetě i po celé zóně vymístění - mimo Nového zjevení Pána Ježíše Krista, jak se
-
odráží v této i předešlých knihách Nového zjevení jež by se odvozovalo z pravého
života pozitivního stavu a pravého Pána Ježíše Krista. Mnoho lidských tvorů, ne-li
většina, bude mít ohromné těžkosti s přijetím tohoto tvrzení. Ovšem, v nejzazším
smyslu, podle plodů jejich práce určíte, kdo je kdo či co je co, když ne během života na
planetě Nula, pak definitivně po odchodu z tohoto fyzického těla a po vstupu do
duchovního světa. Jinými slovy: jejich životní styl a to, co vyprodukoval, bude soudcem
pravdy v této věci.
Životní styl nesentientního života závisí jedině na jeho strukturálním genetickém kódu
a instinktech, odvozených ze sentientního života, ať je to pravý život, nebo život lidský,
či mrtvý život. Není ničím víc než odrazem jejich eventuálních stylů života.
19. Jak si pamatujete dřívější diskuse, má život všeobecně dvě modality svého
z
V
a
jsoucna a bytí. Jedna je diskrétní druhá je spojitá. pravém smyslu tohoto slova
nemůže život být a existovat bez svých nositelů, kteří svou vědomou uvědomělostí
sebeuvědomění ‚já jsem‘ potvrzují platnost života a činí jej možným.
Nositelé života se seskupují podle diskrétní modality svého jsoucna bytí. V rámci této
a
modality žijí svůj život ve spojité modalitě, to jest. od nejmenšího stupně poznání a
projevování života uvnitř diskrétní modality až do jeho nejvyššího stupně. Tím, že
všichni nositelé života jsou relativními vůči svému Absolutnímu zdroji, to jest Pánu
Ježíši Kristu, stává se, že jim dojde zásoba stimulujících faktorů života v mezích té
modality, v níž žijí v daném okamžiku a stavu. Jenom Pán Ježíš Kristus, jsa Absolutním
původcem, Nositelem, Vyzařovatelem a Dárcem života, nikdy nemůže mít nedostatek
takových stimulací, neboť je neustále tvoří ze Svého Absolutního pramene, v němž jsou
nekonečné variace idejí, jaké nepřetržitě plodí pro tento účel. Aby život byl trvale
musí být
produktivní, tvořivý, konstruktivní a užitečný - jak to vyžaduje Zákon užitku -
stimulován novými možnostmi.
j
e
U relativních nositelů života - sentientních entit tato potřeba vyjádřena v jejich
-
nutkání a touze postupovat dál jakmile splní svůj účel ve stavu, podmínkách, času a
místě, v nichž se nacházejí v tom kterém okamžiku svého života. Postupování někam a
k něčemu dále odráží Zákon duchovního pokroku, popsaný v desáté kapitole této
knihy.
Životní styl a jakost činností, jakými se zabýval nositel života během svého pobytu
v
v mezích diskrétní životní modality jejího nepřetržitého módu, určuje směr, jakém
a
se ten postup odehraje.
Jeden z duchovních zákonů života, o němž dosud nebyla zmínka, požaduje důkladné
hodnocení jakosti a obsahu vlastního života v mezích i během každé životní modality.
Je to Zákon odměny. Stanoví: