Page 271 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

Ovšem, toto chápání a pojímání sexuality, jež nemá nic společného s tím, co je myšleno

a praktikováno lidskými tvory, se zcela přehlíží. Z lidského pojímání a chápání

duchovním a
pohlavnosti není v pravé sexualitě obsaženo vůbec nic. Prostě řečeno, v

duševním spoluoznačení pravé sexuality je ona průchodem, kterým proudí neustále

životní energie v zájmu sdílení, oplácení a vzájemné výměny. Je to tvůrčí energie ducha
života, z níž jsou stvořeny sentientní bytosti, aby jim mohl být nadělen jedinečný život
podle obrazu a podoby Absolutního zdroje života, s nímž se tato výměna může stát
skutečností. Takový akt je nejradostnější zkušeností pro Absolutního tvůrčího ducha.

Tato slast je pramenem orgasmického prožitku - nesmírné a nepopsatelné radosti

z konání toho aktu. Toto je důvodem, proč životní energie, neustále vyzařující ze svého
-
Absolutního zdroje Pána Ježíše Krista je čistě sexuální podstaty.
-

Na zevní úrovni života projevuje se sexualita jako nejuspokojivější a orgasmické

konkrétní procítění všech duchovních a duševních činností, vzájemně vyměňovaných

ve formě tělesných a fyzických reakcí, které spojují tu zkušenost v jeden jedinečný

celek. Duchovní a duševní výměna se předává dále prostřednictvím smyslového a
senzuálního prožitku této výměny, která plodí novou ideu formy projevu. Tato idea se

následně použije pro sestrojení těla - zevní formy - pro nově narozenou sentientní
entitu, jíž a skrze níž ta sentientní entita bude projevovat svůj život, za účelem

vlastního sdílení a oplácení.
V úplnosti výše vylíčených konceptů možno pojmout pravou sexualitu. Všechny jiné

formy a prostředky sexuálního aktu odvozují se v zásadě z tohoto pojetí.

Na úrovni nesentientního života je sexualita omezena pouhým účelem zachování
druhu a udržování životního proudění na nejzevnější úrovni. Ohraničenost tohoto
procesu je regulována strukturálním a pudovým zaměřením, jež dovoluje rostlinám a
živočichům ukojovat pouze sezónní potřebu sexuálních aktů. Na úrovni mrtvého života
negativního stavu akt sexuálního styku má za jediný účel produkci, naplnění a realizaci
idejí zla a nepravd, jež by dovolily zachovávat mrtvý život - pokud možno - na věky.

Jelikož účelem zde je zlo a nepravda, veškeré úchylné sexuální chování vyvěrá z jejich
v
naplňování. Vždyť účelem zde je být opozici k účelu sexuality pozitivního stavu.

Na úrovni lidského života jsou pojem a praxe sexuality nanejvýš podivné, převrácené,
zprzněné a abnormální. Jako vše ostatní, je i lidská sexualita převrácenou,

‚předrátovanou‘, zfalšovanou a úchylnou kombinací sexuality pravého života,
nesentientního života i mrtvého života negativního stavu. Nikde jinde ve stvoření
neexistuje takové pojímání, chápání a praktikování sexuality. U lidských tvorů dostala
sexualita formu nejúchylnější a nejpatologičtější.

Kvůli svým strukturálním genetickým změnám má lidská sexualita ve většině případů
velice málo duchovního a duševního spoluoznačení. V

tomto ohledu se podobá více
výjimkou toho, že je jevem neustálým, nejen
nesentientnímu modu sexuality, s
sezónním - jak je tomu u života mrtvého. Pohlavní orgány lidských tvorů se nacházejí
v nanejvýš nepřirozeném místě a jejich anatomická struktura je nejméně výhodná pro
sdělování a výměnu jedinečných životních idejí mezi mužem a ženou. Sexuální akt

lidských tvorů probíhá v plné separaci a izolaci každého účastníka. Žádné jiné než
v
vnější a verbální sdílení toho, co partneři vnitřně prožívají průběhu sexuálního aktu,