Page 273 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

V tomto ohledu duch se může definovat jako integrální jednost všech femininních a
maskulinních principů za účelem vytváření, vyzařování, podporování a udržování
života ve všech jeho formách a projevech.

Proces integrace je tím pravým sexuálním procesem. Produkuje stav nesmírné slasti,

radosti a rozkoše ze sjednocení jednoho s druhým. Takto jsou všechny sexuální

energie produkované takovýmto spojením a sjednocením vždy směrovány od

femininního principu směrem k maskulinnímu a od maskulinního principu směrem

k femininnímu. Ve vzájemném prožitku tohoto oboustranného spojení rodí se

orgasmus. Orgasmus je intenzívním stavem tohoto spojení, který ve svém duchu
vytváří nesmírnou touhu sdílet tento blažený stav s někým jiným. této touhy jsou
Z

směrovány všechny životní energie, směřující k jejímu zpřítomňování a uskutečňování.
Jako výsledek tohoto směřování je stvořeno stvoření nadělené obrazem a podobou
svého Stvořitele. Proto každá životní forma ve stvoření obsahuje v sobě ten či onen

a
stupeň femininních maskulinních principů.
Bez souběžného obsahování obou principů nitru každého nositele života nemohl by
v

se život udržet. Vždyť konec konců je život integrální jedností všech femininních a
maskulinních principů. Kvůli těmto důležitým činitelům, kdokoliv i cokoliv žije, je
naživu touto integrální sjednocenou přítomností. Tato přítomnost tvoří jedincovu
sexualitu. Cítí a prožívá sama sebe jako sexuální bytost.

Aby se mohla znázornit důležitost tohoto faktu, jeví se některé sentientní entity ve své
zevnější formě jako mužské a ženské. V
každém muži i každé ženě jsou obsaženy oba
principy: Jak femininní, tak i maskulinní, avšak jeden se zdůrazňuje víc než druhý, na
základě výběru demonstrovat vnější touhu po jejich splynutí v jednu integrovanou

úplnost. Takže již svou povahou muž i žena mají sexuální přitažlivost a touhu jeden

vůči druhému, aby opětovně potvrzovali účel svého života – nejzazší vzájemnou
výměnu všech principů života ve všech jeho perspektivách dávající zrod novým ideám,
které se následně používají pro stvoření nových životních forem.

Na úrovni nesentientního života projevují se principy femininity a maskulinity ve

formě instinktů pro zachování druhu, aby život v té formě neuhasl. Na úrovni mrtvého
života negativního stavu fungují tyto principy v opačném smyslu. Jejich účelem je

zmařit potřebu pro unifikaci a integraci, držet je separovaně, aby se nemohly zachytit

žádné známky pravého života ve sféře mrtvého života. Aby se mohla docílit tato

separace, došlo ke genetické přestavbě femininních a maskulinních genů, kteráž byla
včleněna všem aktivátorům a udržovatelům negativního stavu, aby tak mohl mrtvý

život dojít ke svému plodnému dozrání.

V lidském životě jsou principy maskulinity a femininity úplně odděleny nejen v zevní

formě, jak se to projevuje v mužském a ženském rodě, ale také v
oblasti veškeré mysli.
Tato separace se odráží ve způsobu, jakým se muž a žena pojímají v

té které

společnosti. Jeden princip je vyvýšen nad druhý, jako by jeden byl cennějším a

potřebnějším než druhý. Navíc je lidské pojímání přirozenosti a účelu femininity a

maskulinity záměrně tak převrácené a zprzněné, že v pravého

něm nezůstalo nic z
chápání jejich podstaty. Ale nejen to: kombinování všech protichůdných aspektů
rozličných životních forem v procesu fabrikování lidských tvorů stalo se, že pravá