Page 237 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 237

NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA


            Proč   ale  život    ve   svých  všelijakých  formách,   stavech,   tvarech   a   projevech  vůbec

            existuje?   Proč  je  potřeba  jsoucno  a  bytí  tohoto  života?  V   odpovědi  na  tuto  otázku  se
            skrývá  vůbec  největší tajemství.

            Především      budiž   uvedeno,   že  Absolutní   život   v   Pánu   Ježíši   Kristu   svou   Absolutní


            povahou   prostě     vždy  jest.  Nemá  žádný   začátek,   ani   žádný   konec.   Toto   pochopit   je

            nesmírné těžko tomu, kdo je omezen  lineárním způsobem myšlení.               Jednoduše řečeno,
            něco   jako  podmínky   či   stav    nejsoucna   a   nebytí,   čili   neživota,  neexistuje.  Nelze   to

            postulovat a  nikdy    něco  takového  nebylo ani nebude.  Jediný  stav, jenž  vždy     existoval,


            existuje   a   bude   existovat,   je  jsoucno   a   bytí    čili  život.  Takže   život  byl,   je  a   bude  bez

            ohledu   na   to,      v  jakých  stavech,   tvarech,   formách   či   okolnostech.   Okolnosti,   tvary,
            formy, stavy    a rozličné způsoby  projevu    tohoto života  jsou   měnitelné,   modifikovatelné,
            odstranitelné   či  navrátitelné    do  původního   prvotně   neuvědomělého  stavu.   Mohou
            přestat a být existovat.  Avšak  život sám sebou a v     sobě nemůže nikdy přestat existovat.
            Nic se  nemůže pozměnit         s  ohledem   na tuto jeho zvláštní povahu. Jakkoli dalece zničíte
            formu či způsob projevu toho života,  nikdy  nemůžete zničit život.


            Mnoho   lidských   tvorů     na   vaší   planetě  bláhově   věří     zničitelnost   života   zničením

                                                                           v

            fyzického těla.  Ti, co se prudce stavějí  proti   potratu,   mají tento  sklon a víru. Mají za to,
            že    zničením   plodu  -  zevní   formy   života  -  sám   život   je  zmařen.  Neuvědomují  si,  že





            potratem     život   sám,   obsažený v   tom zárodku  -   pokud   tam je vůbec  -   nemůže být nijak
            zničen.   Zničíte-li  budoucí  nádobu,  v
                                                       níž  by  se  život  měl  projevit  na  vaší  planetě,  pak
            život   prostě   půjde   někam  jinam,   aby   pro   sebe   nalezl   jinou  formu  či   nádobu   či
            podmínky   či   stav  či   místo.   Vše,   co   jste   učinili   provedením  potratu,   bylo  zabránění
            vstupu    toho  zvláštního  života  na  vaší  planetě.  Ve  skutečnosti  se  tomuto  samotnému

            životu   nijak   neublížilo.   Nemluvě   již   o   tom,   že   nosič   toho   života    byl  zachráněn  před

            vstupem  do bídy a utrpení      negativního   stavu či do mrtvého   stavu  života,   který  existuje
            na vaší planetě. V    určitém  smyslu, případný  lidský   tvor,  jemuž  se           vstoupit do
                                                                                     zabránilo
            mrtvého  života,    čili  lidského  života  negativního  stavu  na  vaší  planetě,  by  si  zasloužil,
            aby   se   mu      k  tak  velkému   dostižení   blahopřálo!   Nemluvě   ani  o   faktu,   že   stejně   duch

            toho   života,   který   je   tím   pravým   životem,   nevstupuje   do   zárodku    nikdy   dříve,  než
            koncem   pátého   měsíce      jeho   vývoje   (přibližně).   Všechny   pohyby,   k   nimž   dochází
                v  takovém plodu  před tímto okamžikem,     nejsou   způsobovány přítomností  ducha      toho
            života, nýbrž díky  formování různých orgánů            v  tom zárodku. Takže   je  nutno uznat,   že
            život je  nezničitelný.

            Nejobtížnějším     aspektem    pro  náležité  pochopení  pravé  podstaty  života  je  ten  fakt,  že



            život  je  duch.   Duch  života  je  vlastně  tím  pravým  životem.  Absolutní  duch  Pána  Ježíše

            Krista   je  Absolutním  pravým  životem.    Tyto  dva  pojmy  nelze   rozloučit.  Ve  skutečnosti
            duch   je   původcem,  vyzařovatelem,   udržovatelem   a   zachovatelem   svého  života          i
            jakéhokoliv     života.  Stav  sebeuvědomění   je   producentem   energie.  Musíte  chápat,   že




            proces   neustávajícího   sebeuvědomění  ducha   je   aktivním       neustálým  procesem,  jenž
            produkuje     ohromné množství velmi zvláštní duchovní energie.         Tato energie se pojímá

            jako    životní   energie.  Ustanovuje   fakt  života  zpětnou  vazbou  svého   sebeuvědomění.


            Vědomí sebeuvědomělosti je to, co ustanovuje skutečnost života.
             Tedy na   samém počátku  (to jest bez počátku) máte nestvořený  Absolutní stav a proces


            života      -  Pána   Ježíše   Krista  (tenkrát  Boha   Nejvyššího),   Který/Která  vždy  jest.   Je
   232   233   234   235   236   237   238   239   240   241   242