Page 177 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 177

NOVÉ       ZJEVENÍ PÁNA          JEŽÍŠE KRISTA

            je  správné.   Cokoliv  jiného,  co  se  takto  nezíská,  odpadne  a  nebude  se  s  tím  počítat  při


            vašem   konečném   soudu.      Bylo   to  vnuceno  nějakými   jinými  zevními  ohledy.  A   ačkoli

            některé       z  nich  mohli  být  pozitivní  a  dobré,  přece  jen  nebudou  mít  žádný  vliv  na  váš

            život, poněvadž vámi  nikdy nebyly zvnitřněny.
            Proces zvnitřnění může  se udát,  jenom       když  to  přijmete na základě své  svobodné vůle
                a   volby.    Všechno   ostatní,   co   nepostoupí   nad   vaše     zevnějšnosti,    zůstává
                v  zevnějšnostech.   Jak již   víte, nemůžete se sebou vzít nic  zevního,   neboť váš život tkví
            ve   vašich  niternostech,    nikoliv   v   zevnějšnostech.  Tím,  že  jste   v   negativním   stavu,


            musíte   dělat    mnoho   věcí,   které  byste   nikdy   dobrovolně   nečinili,   kdybyste   žili  v
            pozitivním     stavu.   Životní  styl   negativního   stavu   velmi   často   požaduje,   abyste   se
            chovali,  působili,  cítili  a   říkali  věci,  jež  nevycházejí  ze   srdce  -  z
                                                                                     vašeho  nitra.  Jsou  vám
            vnuceny zákony      negativního stavu. Děláte  je, protože před svým fyzickým narozením,

                z  určitých  důležitých  duchovním  důvodů,  jste  si  zvolili  vstoupit  na  území  negativního
            stavu.   Tento   váš   výběr   předpokládal   provádění   a   prožívání    věcí  v
                                                                                          negativním   stavu,
            které   by   se   jinak  nevolily.   A   přece  musíte      je  dělat,   chcete-li   přežít   na   teritoriu
            negativního stavu. Platit účty,    chodit do práce, setkat se s lidmi, kteří s   vámi nemají nic
            společného,   snášet  věci   odporné   pozitivnímu   stavu,  a   mnoho  jiného      v  tomto   smyslu
            musíte  dělat.   Kdybyste  se   však   ztotožnili       s  těmito  negativními   věcmi  a   činy   ze

            svobodné   vůle   a   volby,   považujíce   vše   za   zdroj   požitku,   za   něco   lahodného   a   velmi
            vhodného,  nebo  byste  je  zvolili  kvůli  vlastní  reputaci,  světskému   postavení  a  prestiži,
            nebo  pro  jiné  nízké  důvody,   pak  by  se  vše  stalo  integrální   částí  vašeho  života,  to  jest:
            Bylo by    to vámi  zvnitřněno   a při   posledním vyúčtování vám přivlastněno jako něco, co
            vám patří.



            Avšak  totéž  je  pravdou    i  v   případě  pozitivního  stavu  a  dobrých  věcí  v   obou  směrech.

            Aniž    si   zvolíte   být   pozitivní,  milující,   moudří   a   dobří   z   vlastní   vůle   a   volby   a   pro
            samotný     princip,   neboť  je  to  tak   správné  tak  činit,  bez  jakékoliv  vypočítavosti,  pak  ta

            pozitivnost   a   láskyplnost   zůstává   jen   ve   vašich    zevnějšnostech.  Nevstoupily   do   vaší
            niternosti.   Jak  víte,  mnoho  lidských  tvorů  jedná,  chová  se  a  vypadá  dobře,  pozitivně,
            moudře   a   láskyplně.   Avšak   je   to   vše   ne   proto,   že   si   tak   vybrali      v  zájmu   samotných


            principů,   že  to  tak   doopravdy  chtěli,  nýbrž  proto,  že  se  to  vyplácí  být  takovým.  Jejich
            postavení,  prestiž,  dobrá  reputace       v  očích  jiných  a  co  všechno  tam  ještě  nemáte,  jim

            diktuje    a   nutí   je   být  takovými.  Za   jiných   okolností   by   si   to   nikdy   nezvolili.   Proto
            nemůže   se   jim   při  jejich    osobním   posledním   soudu   přisoudit  nic   z   té   dobroty,

            pozitivnosti, láskyplnosti    a moudrosti.   Odejme se to od nich a  dá se těm, kteří   takovými
            byli   ze   své  svobodné   vůle   a  volby   a   pro    samotné   principy.  Toto   je   přesně   to,   co   je
            míněno slovy  Ježíše Krista, jak    jsou zaznamenána například u  Lukáše 19:26:

                    ‚Neboť   pravím   vám,   že   každému,    kdo  má,  bude   dáno;  tomu,  kdo  nemá,

                    odňato bude i  to, co má.‘


            ‚Každý,   kdo   má‘    značí  každého,   kdo  věci   získal   svobodnou   vůlí   a   volbou   kvůli

            principům   bez   jakýchkoliv   vnějších   ohledů      a  nátlaků.  ‚Kdo  nemá‘  označuje  ty,  co   to




            učinili      z  nějakých   jiných   ohledů   než  těch,   co   vyvěrají  ze   svobodné  vůle   a   volby   pro
            principy a  že  to je správné samo o sobě. Jejich     dobré skutky jsou od nich odloučeny a
            dány   těm,   kteří   by   je   byly   konali      s  dobrým   úmyslem   a   správnou   motivací   podle
            definice tohoto  zákona.  Modifikace  tohoto zákona       se zrcadlí ve slovech   ‚kvůli principu,
   172   173   174   175   176   177   178   179   180   181   182