Page 174 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 174
KAPITOLA 10.
mimo pobídky k přijetí Boha neříkají nic, co se má dělat, nebo to ukazují velmi
neurčitě. Proto se usoudilo, že zachování obřadu podle předpisů Mojžíšova zákona a -
v křesťanské éře - sledováním diktátů doslovných výpovědí Ježíše Krista a zvláště pak
Pavlových stanoví, co se má dělat. Navíc k dodržování těchto předpisů byla připojena
vložka o odměně. ‚Budeš-li dělat toto, povede se ti dobře.‘ Nebo: ‚Jak chcete, aby lidé
jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi‘ ( Lukáše 6:31). Opět je zde podmínka: ‚Budu
s tebou zacházet dobře, protože se přeji, aby se se mnou zacházelo dobře.‘ Dělám to
proto kvůli sobě. Při takové kvalitě lásky nemůžeš užít slov ‚bezpodmínečně‘ či
‚moudrost‘.
s
v
Důvody pro uvedení takové lásky té době pokračováním až ke křesťanské éře se
mohou nalézt v duchovní kvalitě, jež vládla v celé zóně vymístění a na vaší planetě.
Tehdy již všechny duchovní principy byly zprzněny, překrouceny a úplně zfalšovány.
Neexistovala žádná pravá znalost o ničem. Aby bylo možno motivovat lidské tvory pro
nějaké duchovní dění za těch okolností, muselo se začít z jaké se nacházejí.
té pozice, v
A ta pozice spočívá v tom, že činí vše jenom kvůli samým sobě.
Prvním krokem duchovním probuzením lidských tvorů je láska kvůli vlastním
v
osobním důvodům. Až jsou pevně zakotveny v takové lásce, může se započít s jejich
postupným seznámením s pravou znalostí duchovních principů, které nakonec
napomohou při změně jejich postoje, takže začnou dělat věci pro obecné blaho. V této
nové éře však tyto okolnosti nejsou déle únosné. Dřívější pojímání lásky splnilo svůj
účel a došlo k formulování nového způsobu chápání a praktikování lásky. Nastal nyní
čas, aby se milovalo bezpodmínečně s moudrostí. Na první pohled se může zdát, že
toto tvrzení je v rozporu samo se sebou. Jak je možné milovat bezpodmínečně
s moudrostí? Nesvědčí to o selektivní lásce? Rozpor je pouze zdánlivý.
Bezpodmínečnost platí jen pro pozitivní stav. Vše, co je pozitivní, může přicházet
jenom od Pána Ježíše Krista. Pozitivní stav nemá v sobě nic z povahy negativní. Proto
má se milovat bezpodmínečně kvůli sobě samému, jako něco, co ustanovuje pravý
život. Pozitivní stav má v
sobě plnost přítomnosti Pána Ježíše Krista. Pozitivní stav je
Pánem Ježíšem Kristem, který jej zároveň převyšuje ve všech aspektech. Odtud
vyplývá požadavek milovat Pána Ježíše Krista bezpodmínečně nade všechny a nade
všecko, neboť je jediným pramenem života, a který daruje ten život každému
bezpodmínečně bez jakýchkoliv háčků. Takto milovat je moudré. Odtud pochází láska
s moudrostí.
Naproti tomu jak lze projevovat bezpodmínečnou lásku uprostřed negativního stavu
plného nenávisti, krutosti, zarputilosti a ničivosti? Tím, že se odtrhne povaha
negativního stavu. Bezpodmínečné odmítnutí všeho negativního, zlého a falešného je
nepodmínečnou láskou ke všem v negativním stavu. Říká se mezi vámi: ‚Neslouží to
dobře tvému zdraví (tvému životu) být takovým.‘ Miluji-li tě doopravdy, pak si nepřeji,
abys byl takovým. V této lásce je moudrost. Je moudré odvrhnout vše negativní, jelikož
jeho přítomnost odpuzuje přítomnost pozitivního stavu, to jest Pána Ježíše Krista.
Postrádání té přítomnosti znamená nepřítomnost pravého života. Milovat zla a
falešnosti bezpodmínečně znamená nenávidět a mít v pohrdání vše pozitivní, tj., Pána
V
Ježíše Krista. tomto je bláznovství takové lásky.