Page 57 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

Sto šestý dialog

19. září 1999

Petr: Nyní se mě několik lidí po nějakou dobu ptá na tutéž otázku. Nejprve jsem ji
ignoroval jako jalovou zvědavost a neviděl jsem v ní žádný konkrétní význam. Avšak
poté, co tato otázka byla položena paní doktorkou z Ostravy v České republice, rozhodl
jsem se Ti ji předložit. Uvaž, zda tato otázka má nějaký důvod a multiversální význam.
Jako vždy bych se Tě však před formulací této otázky chtěl zeptat, zda nechceš nejprve
něčím přispět. Během mé ranní meditativní procházky mi bylo naznačeno, že bys rád
dále komentoval a rozpracoval záležitosti probírané v Dialogu stopátém.

Pán Ježíš Kristus: Díky, Petře, že jsi Mi dal přednost hovořit o něčem, co bylo
obsaženo v předešlých dialozích, jakož i o některých dalších záležitostech. Předtím, než
půjdeme k tvé konkrétní otázce a určíme, zda je důvodná, a že by tedy bylo užitečné a
prospěšné obdržet na ni odpověď, potřebujeme rozpracovat tři záležitosti. Dvě z nich
se vztahují k něčemu, co bylo obsaženo v předešlém dialogu. Třetí věc se vztahuje
k současnému rozpoložení konzervativní, nejpravicovější větve pseudotvůrců, kteří
jsou v současné době v Nové škole.

Začněme se dvěma záležitostmi probíranými v předešlém dialogu. První se vztahuje
k existenci subelementárních nebuněčných nebo jednobuněčných forem života jak na
straně pozitivního, tak i negativního stavu. Pro vaši lidskou mysl bude obtížné plně
pochopit, jak se skutečně odehrává proces nastávání těchto jednoduchých
podživotních forem v pravé realitě jejich projevování se. Dovolte nám, abychom Vám
předložili následující teoretickou konstrukci, která vám může přiblížit pochopení toho,
jak se tento postup vyvíjí a rozvíjí. Pamatujte ale, že je to jen teoretická konstrukce,
nikoli pravá realita procesu samotného.

Jakmile v myšlenkovém procesu sentientní mysli nastane jakákoli idea, okamžitě
přichází ke své realizaci. Proces nastávání této ideje v sobě produkuje ohromné
energie. Ve stavu nastávání této ideje v sentientní mysli existuje obecný důvod, kvůli
němuž se tato idea zrodila. Energie, které jsou výsledkem nastávání této ideje,
probíhají, jak se šíří z centra či ze svého jádra, k obvodu kruhovým způsobem. Můžete
si to představit jako horizontální vržení kamene na povrch velkého vodního tělesa. Jak
kámen dosáhne povrchu vody, vytváří kruhové pohyby, které se šíří ve stále širších
kruzích všemi směry k okraji vody. Něco podobného se odehrává také v našem
případě.

Nastávající idea s energiemi vytvořenými procesem jejího nastávání tedy sestává
z jádra čili z niterné části, která zaujímá středovou čili nejvnitřnější pozici v sentientní
mysli, nebo, lépe řečeno, v jedné z jejích myšlenek, jež je pro tuto nastávající ideu a její
obsah velmi zvláštní a jedinečná. Okolo tohoto centrálního jádra či vnitřku jsou
vytvořeny mnohé vrstvy, které lze považovat za duševnost nebo tělo této ideje a jejích