Page 54 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOG 105

odlišný životní styl, než byl životní styl pozitivního stavu, doufali, že tyto
subelementární myšlenkové procesy využijí prostřednictvím jejich souvztažných
projekcí do těchto podživotních forem pro vyhlazení všeho pozitivního z jejich
domény.

Naneštěstí pro ně se jejich snaha v tomto ohledu zvrátila v tom smyslu, že jakmile se
něco takové povahy vytvoří, má kvůli své vzpurné povaze sklon se množit podle
zákona geometrického růstu a následně se stane nekontrolovatelným. A nejenom to,
ale neustále mutuje do nějakých odlišných kombinací, které je téměř nemožné ovládat
či vyhladit jakýmikoli známými prostředky. Tento činitel jasně zobrazuje samotnou
povahu negativního stavu. Jako protiklad povahy stavu pozitivního je vše ve stavu
negativním zmatečné, neukázněné, nezákonité a neovladatelné. Chcete-li ustanovit
životní styl, který má být zcela a úplně v protikladu ke všemu, co je obsaženo v tom
jiném životě, s nímž nechcete mít nic společného, pak nemáte žádné jiné východisko,
než se stát vším, co není pozitivní, pořádné, zákonité, krásné, zvládnuté a elegantní.
Tento faktor se velmi dobře odráží v chování subelementárních jednoduchých
nebuněčných životních forem vytvářených dle takového negativního návrhu
vyvěrajícího z negativních a zlých myšlenkových pochodů.

Na druhé straně ve srovnání s těmi ničivými ty pozitivní nižší základní formy života
pocházející z pozitivních myšlenkových pochodů sentientních myslí v pozitivním stavu
nemají tytéž sklony jako ty negativní. Ve svém vlastním prostředí a působení se chovají
řádně, zákonitě a vkusně, čímž pomáhají živým organismům v jejich náležitém
působení. Tento základní rozdíl v chování těchto dvou nižších jsoucností jasně ukazuje
pravou povahu pozitivních a dobrých myšlenkových pochodů a pravou povahu
myšlenkových pochodů negativních a zlých. A to je vše, co lze nyní říci o této
záležitosti.

Nyní k otázce o Mojžíšovi. Jak si, Petře, pamatuješ, kdykoli jsi četl tu část v Bibli, jež se
zabývá Mým odmítnutím dovolit mu vstoupit do takzvané zaslíbené země umístěné za
řekou Jordánem, vždy ses cítil velmi zle za Mojžíše a téměř ses na Mne hněval, že jsem
mu nedovolil mít výsadu vstoupit do této země. Jak víš, z tvé strany šlo o typický lidský
postoj. Jinými slovy na celou situaci ses díval tak, jak se odehrává na scéně, a nikoli za
scénou. Co se ale vskutku za scénou odehrávalo? Odpověď na tuto otázku lze nalézt
v tom, s čím tehdy souvztažila Mojžíšova pozice a role. Především, jak si uvědomuješ,
Mojžíš byl v té době nejpokornější osobou na planetě Nula. V tom představoval Mou
Absolutní Pokoru, Skromnost a Poníženost. Za druhé můžete Mojžíše považovat za
samého Mého prvního a jediného představitele na planetě Nula v té době. Za třetí byl
samým ztělesněním Mého Absolutního Božského Zákona a Řádu, dle nichž je udržován
život Mého Stvoření a probíhá svým náležitým směrem. Za čtvrté Mojžíš reprezentoval
jakou Božskou Bytnost a Podstatu, tak i Mou budoucí Lidskou Přirozenost. Jeho
chování, jednání, způsob myšlení, navazování vztahů a sdělování věcí, to vše
představovalo přirozenost pozitivního stavu a Mou Absolutní Přirozenost v jejím
relativním rozpoložení. V podstatě Mojžíš představoval celost veškerých Božských
Zákonů, Principů a Ustanovení, jež umožňují jakýkoli funkční a pozitivní život. Toto
byla reprezentace reality pozitivního stavu.