Page 481 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

na bedrech překladatelů (Ljudmila Savelieva do ruštiny, Dan Barba do španělštiny, Ján
Bereš a Fero Kupčiha do slovenštiny, ctihodný soudce Kamil Brančík a rev. Dr. Ivan D.
Franklin do češtiny). Všichni ostatní čtenáři nemají tuto zodpovědnost.

Důvod, proč zmiňujeme tak domněle triviální a nedůležité záležitosti, je dát vám
příležitost předcházet upadnutí do pasti předpokládané odpovědnosti, kterou nemáte,
a na druhé straně, abyste byli ochráněni před svázaností zkostnatělých a nepružných
pravidel požadavků vaší lidské přirozenosti. Je stále více a více třeba uvědomovat si
tato fakta, dokonce i když některá z nich by se na první pohled mohla považovat za
triviální a nedůležitá. Avšak mějte na mysli, že jestliže se o nich zmiňuji, znamená to, že
nemohou být triviální a nedůležitá. V Mých očích není nic triviální a nedůležité.
Všechno slouží nějakému dobrému účelu nehledě na to, jak vypadá jeho prozatímní
stav nebo povaha.

Druhý extrém v lidské přirozenosti, zmíněný několikrát předtím, je literalizace neboli
braní všeho doslova, obzvláště v duchovních záležitostech, tak jak jsou
reprezentovány, vylíčeny nebo vyobrazeny ve výše zmíněných takzvaných svatých
knihách a svitcích. Bylo tomu skutečně tak, jak je to popsáno v těchto knihách a
svitcích? Nebo znamenají něco zcela jiného? Bylo například uspořádání okruhu Mého
Stvoření skutečně takové, jak bylo stručně popsáno v Dialogu 145 (když jsme různým
společnostem a jejich funkcím, rolím a úkolům přidělili jména nebo nálepky)?

Jak víte, v duchovních záležitostech, kdykoliv popisujeme něco v termínech nebo
slovech lidského jazyka, tímto popisem a použitím takové lidské řeči tak, jaká je její
povaha, omezujeme pravý význam, obsah a smysl přenášené informace. Jinými slovy
lidský ústní a psaný jazyk velmi často neobsahuje ve svém slovníku nic, co by bylo
schopno plně a správně odrážet pravou realitu přenášené informace - v tomto případě
pravé strukturální schéma okruhu Stvoření a pravý a vyčerpávající význam jmen
přidělených různým duchovním společnostem těch časů/stavů. Tedy náš popis by byl
v tomto ohledu velmi omezený, neschopný vám dát plnou představu toho, jak to
vlastně tehdy v tom čase/stavu bylo. Mohou vám poskytnout jen vzdálené přiblížení
jejich struktury a povahy nebo toho, jaké skutečně byly. Současně, jak bylo zmíněno
výše, problém s takovou informací, třebaže neúplnou a nepřesnou, je v tom, že
samotnou povahou a strukturou lidské mysli by lidé měli sklon přijmout vše v ní
obsažené jako mající absolutní, věčnou a neměnnou platnost. Aby se zabránilo tomu,
že se tak trvale bude dít, informace této důležité duchovní povahy byly lidem
poskytnuty matoucím způsobem, zahaleným do nejasností, známým pod názvem
souvztažností. Ovšem tajemství výkladu pravého významu souvztažností jim bylo
nedostupné, aby neznesvětili a nedegradovali jejich pravý význam literalizací a
externalizací, a tudíž tímto nezabránili, aby byli spaseni.

Vezměte si například následující prohlášení, jak bylo zaznamenáno v Genezi 3:24: ‚Tak
vyhnal člověka; a umístil cherubíny na východní stranu zahrady Eden a ohnivý meč, který
se obracel na všechny strany, aby střežili cestu ke stromu života.‘ Jak by typická lidská
mysl vysvětlila význam tohoto sdělení? Byl by zcela literalizován a externalizován.
Předpokládalo by se, že dva lidé - Adam a Eva - zvaní člověk obývali nějaký druh
zahrady Eden a kvůli jejich hříchu z ní byli vypuzeni; a že na východní stranu zahrady
Eden byli umístěni doslovní cherubíni, kdož mají doslovný ohnivý meč, který se otáčel