Page 477 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

strukturován takovým způsobem, aby lidem činil velké obtíže se změnit, ať už se
nalézají v jakémkoliv životním stylu. Koneckonců, protože máte tuto lidskou
přirozenost ve své individuální podobě, jste náchylní projevovat stejné rysy,
charakteristiky a postoje jako všichni jiní lidé. Rozdíl mezi vámi a jinými lidmi je ten, že
vy z Mého Nového zjevení o této situaci víte, zatímco všichni ostatní lidé si nejsou
vědomi, že tomu tak je. Neexistuje tedy pro vás žádná omluva, kdybyste shledali, že se
s ohledem na změny v pozitivním stavu bráníte změnám ve svých vlastních
zosobněných a individualizovaných životech. Tím, že dovolíte, aby se takové změny ve
vašich vlastních životech uskutečnily, významně přispíváte k ukončení neživota
negativního stavu a jeho lidského neživota.

Problém se všemi doposud napsanými knihami a svitky o duchovních záležitostech a o
hierarchii duchovní organizace, s výjimkou knih Mého Nového zjevení, je v tom, že
během historie jejich psaní se v nich v první řadě používal typicky lidský jazyk a za
druhé byly napsány z pozice typicky lidské přirozenosti. Tento jazyk a tato pozice
vštípily do uspořádání jejich osnovy schopnost vnímat a pochopit věci zkomoleným
neměnným, nehybným a neprogresivním způsobem. Nepokládají za možné, že
všechno, o čem píšou, nebo způsob, jakým popisují tyto záležitosti nebo jakékoliv jiné
záležitosti vůbec, je buď totálně falešný nebo zkomolený anebo že jakákoliv
strukturální organizace nacházející se v době, ve které byla popisována, již více
neodráží skutečnost nastolenou později. Jinými slovy, ani v nejmenším neuvažují o
možnosti duchovní progrese a všech souvisejících změn, které ji doprovází. Kvůli
tomu. Když lidé čtou takové knihy, věří, že věci v duchovní říši jsou stále stejné, jako
byly v době psaní nebo zaznamenávání. Nemohou vytvořit myšlenku, že cokoliv čtou,
by mohlo být totálně falešné v nejhorším případě nebo v lepším případě by to mohlo
být totální překroucení pravé reality dotyčné záležitosti. Také nechápou myšlenku, že
věci by se mohly od té doby/stavu změnit. Domnívají se, že se nic nezměnilo od doby,
kdy ta informace byla zaznamenána nebo napsána.

Vezměte si například početné knihy (nebo svitky), z nichž některé jsme zmínili
v Dialogu 145. Nebo si například vezměte takzvané náboženské svaté knihy
(křesťanskou Bibli, islámský Korán, různé indické svaté knihy a jiné). Všechny se tak či
onak zabývají záležitostmi takzvané duchovnosti a hierarchie duchovní organizace.
Jejich samotným obsahem, jejich prohlášením, že jsou inspirované nebo dokonce
diktované Bohem nebo božským, a tím, že všechny obsahují Slovo Boží, zaujímají
pozici, že nic se v nich nemůže změnit a že cokoliv, co popisují nebo o čem hovoří, má
absolutní, neměnnou a nemodifikovatelnou věčnou platnost, a že všechny věci vždy
budou přesně takové, jak jsou v těch knihách popsány. V jejich falešném pojímání
předpokládají, že Bůh je vždy stejný, a proto se nic u ničeho nemůže změnit. Takto byly
založeny všechny zkomoleniny a nepravdy negativního stavu a takto jsou neustále
propagovány do tohoto samotného okamžiku. Pro negativní stav je velmi prospěšné
mít takovou představu a vnímání a udržovat je ve své doméně a mezi většinou lidí
pokud možno do nekonečna. Nic netěší negativní stav více, než prohlašovat, že se Bůh
vůbec nemění, a proto se nic nemůže změnit ve vytvořeném uspořádání Stvoření a ani
v hierarchii duchovní organizace. Pokud je tomu tak, pak by tu nebylo něco takového
jako duchovní rozvoj, a proto by nebyla žádná potřeba pro uskutečnění jakýchkoliv
změn v životech jakýchkoliv sentientních entit. Takto je negativní stav schopen