Page 484 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOG 146

jeho nejzevnější pozice - lidského neživota - vyžadovalo velmi pečlivé plánování,
úpravy, přizpůsobení a změny v samotné Mé Přirozenosti. Jak tyto procesy
pokračovaly, každý jejich jednotlivý aspekt způsobil stejný typ změn ve všech
relativních sentientních entitách tak, jak nastávaly v Mé Absolutní Přirozenosti. Tato
nutnost změn také i ve všech ostatních se odvozuje z faktu absolutní závislosti Mého
Stvoření na všem , co se ve Mně odehrává. Z toho důvodu jakékoliv takové změny a
úpravy v Mé Přirozenosti, jak se zaznamenaly ve všech sentientních myslích, vyvolaly
potřebu jejich vlastního přizpůsobení a změny. Bez souběžného sledování Mých
Vlastních Osobních a Individuálních přizpůsobení a změn v tomto ohledu by nemohly
mít se Mnou již žádný vztah. Bez nich by se snažily mít vztah s Někým, Kdo už není týž.
Ve skutečnosti by to byl někdo, kdo už více neexistuje. Nalézt se v pozici, ve které
nejste schopni mít se Mnou vztah, by způsobilo totální a nevratné zastavení vašeho
osobního a individualizovaného života a ztrátu jedinečné kvality vaší individuality,
která závisí na všem, co se ve Mně odehrává.

Díky skutečnosti, že v přípravě na Moji inkarnaci na planetu Nula tato přizpůsobování
a změny neustále pokračovaly, jak nastávaly, v každém jednotlivém okamžiku výskytu
ustanovovaly příznivé a žádoucí prostředky pro nastávání souvztažnostních změn a
přizpůsobení uvnitř každé sentientní entity v pozitivním stavu. Současně, jak každá
jednotlivá sentientní entita procházela těmito přizpůsobeními, úpravami a změnami,
tím, že Stvoření v jeho funkci a manifestaci závisí na funkci sentientních myslí, i ono
jim podléhalo. Tedy celá organizační struktura Stvoření, jakož i hierarchie duchovní
organizace, byly příslušně změněny, aby na každé křižovatce těchto událostí nezůstalo
nic stejným.

V procesu těchto přizpůsobení, úprav a změn byl následován multiversální zákon
z vnitřku navenek. Takže v subjektivní modalitě vnímání reality, která je založena na
sekvenčních a kontinuálních způsobech manifestace a funkce, začaly na úrovni prvního
okruhu, který byl umístěn, symbolicky řečeno, nad Stvořením. Sentientní entity
z tohoto okruhu (jak bylo provizorně a orientačně popsáno v Dialogu 145.) byly vždy
těmi prvními, kdož podstoupily tato potřebná a nutná přizpůsobení, tyto úpravy a
změny. Daly dobrý ilustrativní a demonstrativní příklad toho, jak se takové změny,
přizpůsobení a úpravy mají realizovat. Jakmile prošly tímto procesem, každý
v hierarchii je následoval podle své vlastní individualizované a zosobněné
přirozenosti. V objektivní modalitě vnímání reality, což je modalita simultánnosti,
diskrétnosti a synchronnosti, tyto změny, úpravy a přizpůsobení nastaly ve formě
svých stavů, nepodléhajících subjektivním časovým požadavkům. Znamená to,
objektivně řečeno, že neuběhl žádný čas (ve vašem pojetí času) mezi těmi změnami,
přizpůsobeními a úpravami, jež se uskutečnily na úrovni úplně prvního okruhu,
umístěného nad Stvořením, a těmi, které se uskutečnily na všech ostatních úrovních
v samotném Stvoření. Avšak subjektivně se to jeví, jako by se uplatňovala následnost
ve formě jejich postupu z jedné úrovně na druhou.

Souvztažnostní změny, přizpůsobení a úpravy se dorážely také na všech úrovních zóny
vymístění a planety Nula. Byly velmi potřebné k přípravě na Moji inkarnaci do
negativního stavu a na planetu Nula, aby se zaštítil každý, kdo tam byl umístěn, před
možným věčným zničením, jež by nastalo pouhou přítomností Mé Absolutně Pozitivní,