Page 428 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

Sto čtyřicátý druhý dialog

25. května 2000

Petr: Vnímám to tak, že bys rád pokračoval v dalším rozpracovávání tématu ‚já jsem‘
oproti ‚egu‘ a ‚přepínacího mechanismu‘. Také jsem obdržel nějaké otázky od Erin
Martzové z USA a Borise Belly ze Slovenska. Erininy otázky jsou následující: Abych
rozuměla mostu mezi starými a novými pojetími, Swedenborg popsal ‚proprium‘ jako
stav sobeckosti, který existuje před duchovní regenerací. Jak se tento pojem odlišuje od
ego stavů popsaných v Novém zjevení Pána Ježíše Krista, kterých se jedinci musí zbavit,
aby žili ze svého ‚já jsem‘? A kromě toho, z pohledu dopadu Jeho/Její Nové Přirozenosti na
celé Stvoření, byl koncept ‚manželské lásky‘ od Tebe tak nutný, že ho tehdy bylo nutné
diskutovat, nebo byl povětšinou tvořen ze Swedenborgova mentálního a morálního
hlediska (někteří se přou, jestli to byla božsky inspirovaná kniha)? V konceptu manželské
lásky Swedenborg probírá postup manžela a manželky, kteří se poznají nejprve z nitra a
potom ze zevnějšku, což odráží správný duchovní řád. Ale současně mnohá pojetí
napsaná Swedenborgem v jeho knize Manželská láska se jeví jako zaujatá vůči ženám.
Odráželo to sociální klima jeho doby, nebo byl tento koncept nutným krokem, aby se
vytvořil most k diskusi Nového zjevení o probíhání a významu sexuality v pozitivním
stavu? Konec Erininých otázek.

Otázky Borise Belly jsou následující (překládám je): V Dialogu 130. byl diskutován
pojem universalita-všeho. Rád bych z pozice mnohovesmírného významu věděl, jak by
mohlo být pro kohokoli užitečné mít potřebu dostat do své pozornosti cokoli v dalším
cyklu, co bylo prožito během současného cyklu času/stavu/procesu, tím, že vstoupí do
universality-všeho a znovu prožije a vyvolá si všechno, co je potřebné prožít a pamatovat
si o tom, co nevolit a jakým nebýt, a pokud idea odmítnutí Pána Ježíše Krista jako
jediného Zdroje věčného života byla odstraněna a eliminována z myslí všech sentientních
entit ve Stvoření? A s tím je spojena ještě jedna otázka: Můžeme se dozvědět o tom, jaké
bude využití universality-všeho pro věčné ponaučení sentientních entit, které se
zúčastnily současného cyklu času (a které už prožily to, co nevolit a jakými nebýt, a které
se naučily nikdy nevolit ideu odmítnutí pravého života Pána Ježíše Krista) nebo co to
znamená pro možnost, že se entity budou opět učit a opět si budou připomínat to, co si
nezvolit do své otevřené paměti? Mimochodem, co víme o paměti jako takové? Bude
každá nově stvořená sentientní entita v novém cyklu času/stavu/procesu zažívat
z universality-všeho postup poučení o neživotě negativního stavu, aby idea odmítnutí
pravého života nebo touha zažít neživot negativního stavu neměla místo v plnosti
pozitivního stavu, zrovna jako proces ponaučení, který bude k dispozici v universalitě-
všeho? Konec Borisových otázek. Jak chceš v tomto ohledu postupovat?

Pán Ježíš Kristus: Rozpracujeme nejprve trochu více záležitosti ‚já jsem‘, ‚ega‘, ‚vy‘ a
‚přepínacího mechanismu‘. (Mirkova původní otázka zaznamenaná v Dialogu 141). Je
to extrémně obtížné pro lidskou vědomou mysl pojmout nebo pochopit takové
teoretické výtvory, jako ‚já jsem‘, ‚ego‘, ‚vy‘, ‚přepínací mechanismus‘ a podobné