Page 341 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

Avšak tak, jak je pojem ‚Bůh‘ pojímán myslemi sentientních entit, obzvláště tak, jak ho
pojímá většina lidských tvorů, tento pojem neobsahuje důležitý faktor, že Bůh je
kdekoli a kdykoli, vyplňuje vše a cokoli, jakož i každého bez výjimky a výluky, jsa mimo
každého i v každém, uvnitř i vně kohokoli a čehokoli, jakož i uvnitř Svého Vlastního
Stavu, Rozpoložení, Procesu atd. V omezeném smyslu byste mohli říci, že toto pojímání
bylo částečně pravdivé před tím, než se odehrála inkarnace Boha ve formě a kondici
Ježíše Krista na planetě Nula. Jak si pamatujete, Bůh nemohl být přímo přítomen
v procesu aktivace, ustanovení a projevování se negativního stavu - něčeho, co nebylo
počato či nevzniklo uvnitř Jeho/Jejího Absolutního Stavu. V tomto omezeném smyslu,
z pozice těch, kdo obývají negativní stav a lidský život (ne-život), se Bůh tudíž opravdu
jeví jakoby vzdálený od nich mnoho miliard světelných roků. Nebo prostě popírají, že
On/Ona vůbec skutečně existuje. Ať zaujmete v tomto ohledu jakoukoli pozici, Bůh
jako takový se dle toho, co tento pojem obsahuje, nachází buď vzdálený od kohokoli a
čehokoli, nebo prostě neexistuje.

Aby se věci napravily a aby se zajistila přímá přítomnost Boha též v tom, v čem se tato
přítomnost postrádala, bylo pro Boha nutné přijmout subjektivní způsob vnímání
reality, jakým všichni relativní včetně těch, kdo se vyloučili z pozitivního stavu,
pojímají sami sebe a vše ostatní. Tímto faktorem či událostí se představa, že Bůh není
v těchto, s těmito, u těchto a v čemkoli a s čímkoli, co je obklopuje, přímo přítomen,
nastálo změnila. Nyní je ve formě a rozpoložení toho, co se stalo známým jako Pán Ježíš
Kristus, opravdu kdekoli a kdykoli včetně v někom a něčem, kdož/což se označuje jako
jsoucí v nejsoucnu a neexistenci a v ne-prostoru a ne-času. Vzhledem k této
fundamentální změně Bůh zanechal Svého Božství takového, jak jej pojímali relativní, a
stal se Někým zcela odlišným. Jak víte, stal se Pánem Ježíšem Kristem se zcela a úplně
Novou Přirozeností, která již nic nepostrádá. Enormní pokrok, který se učinil od doby,
kdy Bůh nabyl a ustanovil Novou přirozenost, fakt, že pozitivní stav obklíčil a sevřel
negativní stav a lidstvo na planetě Nula, a faktor dostupnosti Mého Nového zjevení
všem učinili termín ‚Bůh‘ tak, jak byl pojímán všemi relativními, jak se popisuje výše,
zastaralým. Nejenže se stal zastaralým, ale za současného stavu věcí tento definuje
pravou realitu toho, Kdo Já Jsem a Co je Má Pravá Přirozenost vůbec zač. Jak si
pamatujete z Velké knihy, byl v tomto ohledu vymyšlen a ustanoven nový pojem -
termín ‚Pán Ježíš Kristus‘. Tento termín samou svou povahou a strukturou zahrnuje
cokoli a daleko více, než co znamená a obsahuje pojem ‚Bůh‘.

Kvůli tomuto důležitému faktu od nynějška, pokud tak zvolíte dle své vlastní svobodné
vůle a volby, smíte zanechat používání výrazu ‚Bůh‘ ve své každodenní řeči. Chci,
abyste si vy, Mí praví reprezentanti na planetě Nula, jasně uvědomovali, že se právě
teď, jak jsou tato slova zaznamenávána, ustanovuje něco velmi nového a odlišného ve
vztahu k Mé Přirozenosti. Toto nové a odlišné nahrazuje cokoli staré a překonané ve
způsobu, jakým byla Má Přirozenost pojímána lidskými tvory a ostatními, protože to
splnilo svůj účel a vyčerpalo svou užitečnost. Toto nové a odlišné má přímý vztah
k rozvoji Mé Nové Přirozenosti od času a ne-času, kdy se ustanovila a byla získána.
Vzhledem k tomu nabývá termín ‚Pán Ježíš Kristus‘ nový, hlubší, jakož i objektivnější a
subjektivnější význam a smysl. V celém jsoucnu a bytí a pseudojsoucnu a pseudobytí
již nebude žádný stav, rozpoložení, místo, čas, paramísto, paračas či cokoli vůbec, ať