Page 338 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL
P. 338

DIALOG 133

            Mém vzkříšení jsem se poprvé zjevil Mým učedníkům. Během Mého prvního setkání
            s nimi Tomáš nebyl přítomný. Když mu ostatní učedníci řekli, že Mne viděli tak říkajíc
            z masa a kostí, co Tomáš odpověděl? „Neuvěřím, dokud neuvidím na Jeho dlaních stopy
            po hřebech a  nevložím do  nich  své  prsty  a nevložím ruku  do  Jeho  boku.“  Co vám tato
            Tomášova  odpověď  říká?         Tomáš  přesně  stejným  způsobem  jako  dotyčný  muž
            z Německa (vlastně se narodil na Slovensku, ale žije v Německu a je jeho občanem) ode
            Mne  požadoval  empirický,  zkušenostní,  hmatatelný,  senzorický,  racionální  a  externí
            doklad nebo důkaz, že jsem to byl skutečně Já, Kdo se zjevil Mým zbylým učedníkům
            během  Mého  prvního  zjevení  se  po  Mém  vzkříšení.  Žádným  jiným  způsobem  nebyl
            Tomáš ochoten přijmout tento fakt.


            A tak, když jsem se zjevil Mým učedníkům podruhé po Mém vzkříšení, byl Tomáš také
            přítomen. Když jsem ho tam také uviděl, řekl jsem Tomášovi: „Natáhni sem své prsty a
            podívej se na Mé ruce; a natáhni sem své ruce a vlož je do Mého boku, Nebuď nevěřící, ale
            věřící.“  V  tomto ohledu můžete říci, že Tomáš představoval všechny ty lidi, kteří jako
            dotyčný muž ode Mne požadují zkušenostní, racionální, logický, rozumový, hmatatelný,
            externí a empirický doklad nebo důkaz, že Já jsem skutečně Jediný Pravý Bůh. Tím, že
            jsem  vyhověl  Tomášovu  přání,  tímto  aktem  ujišťuji  všechny  v podobné  pozici  i
            dotyčného muže z Německa Já osobně, že takový požadovaný doklad nebo důkaz bude
            jim  a  jemu  osobně  a  individuálně  nakonec  poskytnut  po  návratu  do  jiného  světa  a
            odchodu  z planety  Nula.  Pokud  by  ovšem  neustálým  studiem  idejí  obsažených
            v knihách  Mého  Nového  zjevení  k takovému  závěru  a  přijetí  nedošli  před  svým
            odvoláním z planety Nula. Taková možnost existuje.

            Na základě své hmatatelné a fyzické zkušenosti Mne Tomáš uznal a přijal jako svého
            jediného Pána a Boha tím, že řekl: „Můj Pán a Můj Bůh!“ Co jsem odpověděl na jeho
            uznání a přijetí Mne jako jediného Pána a Boha? Cituji: „Tomáši, protože jsi Mne uviděl,
            uvěřil jsi. Požehnaní jsou ti, kteří neviděli, a přesto uvěřili“ (zdůraznění je moje).

            Na základě všech těchto skutečností bych rád řekl něco podobného všem současným i
            budoucím eventuálním čtenářům knih Mého Nového zjevení: Jste požehnaní, jestliže
            Mne rozpoznáte, uznáte a přijmete svojí svobodnou vůlí a svobodnou volbou na
            základě idejí a informací obsažených v Mém Novém zjevení bez jakékoliv potřeby
            nebo touhy mít racionální, empirický, hmatatelný, zkušenostní nebo jakýkoliv jiný
            externí  doklad  nebo  důkaz  o  tom,  že  Já  jsem  skutečně  Jediný  Pravý  Bůh  a  že
            jiného není. Takové rozeznání, uznání a přijetí je znakem pravé moudrosti. A toto je
            všechno, co může být v současnosti sděleno v odpovědi na dopis toho muže, rovněž tak
            i na cokoliv jiného, co je obsaženo v tomto jednotlivém dialogu.


            Petr:  Tolik  Ti  děkuji  za  toto  zjevení.  Je  tu  ještě  něco  jiného,  co  dnes  potřebujeme
            prodiskutovat?

            Pán Ježíš Kristus: Rádo se stalo, Petře. Ne, dnes ne. Už pro dnešek máme dost. Jdi a
            udělej  si  dlouhou  přestávku.  Potřebuješ  ji.  Tak  příště  -  pokud  to  bude  potřebné  a
            vhodné.
   333   334   335   336   337   338   339   340   341   342   343