Page 326 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOG 133

Vezměme si jeden jednoduchý příklad: Kdo nebo co je původcem všeho pozitivního,
dobrého, prospěšného, užitečného. Plodného, pravdivého, šťastného, radostného a
příjemného ve všech jejich aspektech a derivacích? Jak je možné zažívat cokoliv této
povahy? Tyto druhy stavů, rozpoložení, kondicí a atributů musí mít nějaký druh
pravého zdroje a původu. Nestávají se zčistajasna jen tak samy od sebe a samy sebou,
nebo z ničeho nebo nikoho. Jak víte, úplně všechno, aby to bylo a existovalo, závisí na
uvědomění si sebeuvědomění ‚já jsem‘ neboli v tomto případě na jsoucnu a bytí
sentientní mysli. Je třeba, aby někdo rozpoznal, uznal a přijal takové atributy,
vlastnosti nebo povahové rysy. Avšak problém s tímto uspořádáním je ten, že jakákoliv
sentientní mysl neobsahuje představu bytí zdrojem původu těchto atributů, vlastností
nebo povahových rysů. A důvod, proč sentientní mysl nemá tuto představu, je ten, že si
jasně uvědomuje, že není sama svým původcem nebo že není zdrojem svého vlastního
života. Kvůli tomu je sentientní mysl uvedena do pozice nejdříve ze všeho rozpoznat,
přiznat a přijmout skutečnost, že zdroj jejího původu je Někdo jiný, a za druhé, že
všechny atributy, vlastnosti nebo povahové rysy vyšly z toho samého Zdroje. Pokud
jakákoliv sentientní mysl přijme tato fakta jako hmatatelné, skutečné, logické a
realistické události, v tom případě to ustanovuje život pravdy a stává se nositelem
dobra a všech jeho blažeností. Je dobré znát a praktikovat pravdu. Je pravda, že dobro
života je založeno na poznání, přiznání, přijetí a praktikování této axiomatické pravdy.
Jakákoliv odchylka od těchto skutečností ustanovuje něco, co má totálně opačné a
odlišné vlastnosti, povahové rysy a atributy, jež absolutně nemají nic společného
s čímkoliv v realitě pravého života pozitivního stavu.

Proč nyní hovoříme o těchto tak zřejmých záležitostech? Aby se vám znovu a znovu
připomínalo, že nikdo, kdo je relativní, bez ohledu na to, v jakém typu života či
neživota je situován nebo umístěn, nemůže být svým vlastním zdrojem čehokoliv
pozitivního, dobrého, prospěšného, užitečného, pravdivého atd. Problém s negativním
stavem a jeho lidským neživotem je ten, že je přisuzuje, připisuje nebo přiděluje sobě;
zatímco současně všechno, co je zlé, nepravdivé, překroucené atd. připisuje, přisuzuje
a přiděluje někomu či něčemu jinému. Dobrý příklad této situace může být nalezen
v někom na vaší planetě nebo v komkoliv v zóně vymístění, který se nejenom jeví jako
pozitivní, dobrý, prospěšný, užitečný, plodný, pravdivý atd., ale také se tak chová a
jedná - z pohledu vnějšího pozorování. Jaké jsou určující faktory, zda jedinec takový
skutečně je, nebo není v pravé realitě svého vlastního individuálního, osobního,
jedinečného a nekonečně odlišného jsoucna a bytí nebo pseudojsoucna a pseudobytí?
Tyto faktory jsou zakořeněné v tom, čemu nebo komu připisuje, přisuzuje nebo
přiděluje takové vlastnosti, povahové rysy, atributy, skutky nebo chování. Jestliže
z hloubi svého srdce, ve vlastním stavu nitra a pouze z pozice svého nitra s plným
ztotožněním se s nitrem připisuje, přisuzuje nebo je přiděluje správnému zdroji, v tom
případě můžete posuzovat jeho dobré, pozitivní, prospěšné, užitečné, produktivní,
konstruktivní, tvořivé a plodné chování, konání, skutky, výkony nebo cokoliv, co má,
jako pravdivé a nefalšované a on je členem pozitivního stavu nehledě na to, kde nebo
kdy je fyzicky situován nebo umístěn v každém jednotlivém čase/stavu. V tomto
případě jeho zevní chování a zjev, protože vychází z nitra, jsou potvrzeny a ověřeny
jeho nitrem jako opravdové a ryzí.