Page 325 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

je pravá role přenašeče Mého Nového zjevení. Kvůli tomu nepřichází v úvahu záležitost
odůvodňování, ospravedlňování a omluv v tomto případě se vyskytující.

Ještě jednou, kdokoliv čte tato slova, má volbu odmítnout pravdivost tohoto sdělení,
nebo ho přijmout za bernou minci. Můžu vás ujistit, že nejste zavázáni přijmout
cokoliv, co se vztahuje k této problematice, jakož i k čemukoliv jinému, co je obsaženo
v celém Mém Novém zjevení. A tak to je. Z toho důvodu nemůže být o této záležitosti
nic jiného řečeno.

Petr: Oceňuji Tvůj přínos v této věci a jsem za něj vděčný. Chápu, že v tomto okamžiku
bys rád hovořil o něčem jiném ve formě důležité připomínky.

Pán Ježíš Kristus: Velmi rád, Petře, velmi. Ještě jednou potřebujeme upozornit
každého (Mé představitele) na záležitost nutnosti přidělit úplně vše jeho pravému
zdroji. V podmínkách lidského neživota a jeho ega, které vyvěrají z obecných podmínek
neživota negativního stavu a jeho ega, je, jak víte, běžnou událostí nebo vrozeným
sklonem v jejich životním stylu připisovat úplně cokoliv nesprávnému zdroji. Tato
tendence je logickým následkem samotné povahy a struktury negativního stavu,
lidského neživota a jejich ega - připisovat věci nesprávnému zdroji. Jak si vzpomínáte,
všechno se v negativním stavu a lidském životě představuje takovým způsobem, aby
vám dalo přesvědčivý dojem, že věci pocházejí odněkud jinud, a ne odtud, kde se
zrodily a odkud skutečně pocházejí. Například negativní stav a jeho lidský neživot
připisuje původ věcí, okolností, stavů, atributů, rysů, vlastností a všeho ostatního svým
vlastním snahám a vynalézavosti. Na druhé straně například cokoliv, co vykresluje
negativní stav a jeho lidský neživot nějakým druhem negativních názvů nebo představ,
je připsáno něčemu nebo někomu jinému než svým pseudoživotům nebo neživotům.
Takže tu máte dva zřejmé extrémy: jeden extrém je připisovat si věci, podmínky, stavy,
procesy, atributy, povahové rysy, vlastnosti, postoje, chování atd., které nejsou jeho
nebo které z něj v žádném případě nepochází; a ten druhý extrém je připisovat
všechno z negativního stavu a jeho lidského neživota, někomu a něčemu jinému.
V zásadě a základě je takto strukturován a takto funguje negativní stav a všechny jeho
deriváty a lidský neživot. Jinými slovy je jejich samotnou povahou být takovým
způsobem. Takto bylo umožněno, aby se vynalezl, aktivoval, ustanovil a projevil
neživot negativního stavu, lidský neživot a jejich příslušná ega.

Jestliže je kupříkladu v pravém životě pozitivního stavu založeno na připisování všech
věcí, událostí, kondicí, stavů, procesů, atributů nebo čehokoliv jiného pravému zdroji,
pak aby se v tomto případě upustilo od tohoto uspořádání za účelem vylíhnutí se
něčeho, co nemá nic společného s tímto uspořádáním, bylo nezbytné obrátit to
připisování všeho nesprávnému zdroji. A takto se došlo ke zlům, překrouceninám a
nepravdám. Připisovat nebo připočítávat vůbec cokoliv něčemu a někomu, kdo není
jeho pravý zdroj nebo původce, je považováno za zlý skutek. Ustanovit takovou kondici
a dělat na ní všechna prohlášení a předpoklady, je nepravdivé. Na druhé straně
připisovat nebo přisuzovat nebo připočítávat všechno jeho pravému a nefalšovanému
zdroji je dobrý a pozitivní skutek, protože je to pravda. V tomto ohledu se z onoho
uspořádání může odvodit jeden aspekt obecné definice pravdy. Pravda se v jednom ze
svých aspektů definuje jako připisování, přisuzování nebo připočítávání všeho a
každého jejich pravému zdroji nebo původci ve všech směrech.