Page 234 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM PRVNÍ DÍL
P. 234

DIALOG 35

            a mnohých jiných věcí. Z těchto příkladů tedy vidíte, že smích může mít jak pozitivní,
            tak i negativní význam.

            V pozitivním  stavu  termín  ‚smích‘  značí  stav  niterné  náklonnosti,  jež  poskytuje
            příležitost  mít  radost  z někoho  nebo  z něčeho.  Toť  důvod,  že  kdykoliv  je  toto  slovo
            v Dialozích nebo v Mém Novém zjevení užíváno, vždy je myšleno, že jde o ohromnou
            rozkoš,  velké  potěšení,  povznesení  a  o  nesmírnou  radost  z toho,  že  se  děje  něco  ve
            smyslu chování či vysvětlování, přispívajícího ke štěstí a poučení všech účastných na
            jejich úrovni.

            Takže když se členové pozitivního stavu radostně rozesmáli poté, co jsem jim sdělil -
            v podobě typicky lidského vtipu - ‚kdo by chtěl souhlasit stát se lidským tvorem?‘ - pak
            to  učinili  proto,  že  jim  to  dalo  pocit  ohromné  vděčnosti,  radosti,  nesmírného  štěstí,
            uspokojení,  potěšení  a  velkého  povznesení  z toho,  že  je  zde  někdo,  kdo  skutečně
            souhlasil  vtělit  se  do  lidského života,  aby jim poskytl velmi důležité  zpětné  vazby  o
            životě  v negativním  stavu  a  na  planetě  Nula.  V pozitivním  stavu  žádný  jiný  smysl
            neexistuje pro termín ‚smích‘, a to speciálně a konkrétně ve shora uvedené pasáži.

            Nicméně  tato  věc  má  ještě  jeden  nebo  dva  aspekty.  Používám-li  Petrův  způsob
            informování,  vyjadřování,  řeči,  chování  a  všeho  ostatního,  abych  vyjádřil  Své  ideje
            nebo objasnil to, o čem povídám nebo jak to říkám nebo jak se chovám, pak to v tom
            případě vnějšímu pozorovateli či čtenáři přirozeně zní, jako by to byl Petr, kdo mluví,
            kdo  se  tak  chová  atd.,  že  ano?  Konec  konců  nezapomeňte,  že  tyto  dialogy  probíhají
            v domácím ovzduší, jako by jeden člen rodiny mluvil s jiným; nebo jako když si dva lidé
            v pohodě  spolu  sednou  a  vedou  dobrou,  smysluplnou  a  klidnou  konverzaci  o  všech
            věcech společného zájmu. Takže - i když by vám to znělo, jako by Peter byl ten, kdo
            takto mluví a chová se, vězte, že při odpovídání na vaše otázky jsem to Já, kdo to činí
            v Petrovi a přes Petra.


            Co  myslíte,  proč  jsem  získal  lidskou  přirozenost  a  včlenil  ji  pomocí  fúze  do  Mé
            Absolutní  Přirozenosti,  učiniv  ji  Božskou,  takže  se  Božské  stalo  lidským  a  lidské
            Božským? Mimo mnoho jiných věcí to bylo proto, abych byl schopen sestoupit na vaši
            úroveň, přizpůsobit se tak, abych byl jako jeden z vás, mohl s vámi mluvit takřka na
            rovnocenném  podkladu,  jako  rovný  s rovným,  užívaje  váš  jazyk,  váš  způsob
            vyjadřování, myšlení a vnímání a čehokoliv jiného, co máte v tomto ohledu, a ne jako
            někdo,  kdo  přebývá  v dálavách  a  je  zcela  nepostižitelný,  nepřístupný  a  vysoko  nad
            vámi, takže naděje na nějaké smysluplné komunikování s ním by byla marná.


            Současně tento způsob komunikace, jako i to, že jsem takovým jako vy, na vaší vlastní
            lidské  úrovni  (ovšem  bez  jakéhokoliv  negativního  významu  typicky  lidské
            přirozenosti) vytváří důležitou základnu, na níž je nejenom vybudováno vaše vlastní
            vnímání spolu s chápáním a přijímáním Mé pravé Přirozenosti, ale která vám zároveň
            dává příležitost opravit vlastní předsudky, předpojatosti a očekávání vůči Mně a tomu,
            Co je Má pravá Přirozenost. Když mluvím jako vy, v tomto případě jako Peter, může to
            ve  vás  probudit  vaše  staré,  nenáležité,  pokřivené,  ba  dokonce  falešně  naladěné
            vnímání  Mé  Přirozenosti,  odvozené  z vašeho  náboženského  či  jakéhokoliv  jiného
            lidského vychování. Na jejich základě nebo podle svého vlastního očekávání a projekce
            určujete a promítáte své vlastní subjektivní očekávání, jak by Bůh, Já, Pán Ježíš Kristus
   229   230   231   232   233   234   235   236   237   238   239