Page 230 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM PRVNÍ DÍL
P. 230
Třicátý pátý dialog
5. února 1999
Peter: Dnes ráno se cítím poněkud znepokojen, protože jsem ještě od Dana neobdržel
opravená Třicátý druhý a Třicátý třetí dialog. Ovšem nikdo neví, zda jde o problém
s internetem nebo s e-mailem, který by byl příčinou zpoždění, nebo by se dialogy
mohly ztratit někde v kybernetickém prostoru. Mluvě o závislosti - co si myslíš o mé
závislosti na Danovi ve věci redigování, na příklad, nebo na někom či něčem jiném v té
nebo jiné záležitosti? Pak je zde otázka některých komentářů v dialozích, které by
mohly být v nesouladu s probíranými tématy. Tohle mne přivádí k druhé, více
znepokojující otázce: Je vůbec něco v jakémkoliv dialogu, kdy Ty údajně odpovídáš a co
by nebylo od Tebe, ale od někoho jiného nebo jako plod mé vlastní představivosti, kdy
sám uvádím slova či ideje nebo pojmy či cokoliv, a přitom prohlašuji, že jsou Tvoje?
Jeden ze čtenářů dialogů mi naznačil, že určitá slova či tvrzení nebo chování nevyzněla
jako Tvoje.
Pán Ježíš Kristus: Jak víš, Petře, nic se neděje pouhou náhodou. Ať prožíváš cokoliv
nebo ať cokoliv zakouší jiní při čtení těchto Dialogů, je nějak významné a smysluplné.
Vyzdvihuje se něco, co je třeba prodiskutovat nebo čemu máte všichni věnovat
pozornost. Zde jde znovu o otázku načasování; míní se, že je na čase oslovit to, co vás
trápí osobně nebo co ten který čtenář má na mysli.
Započněme s otázkou závislosti na někom, ve Tvém případě na Danovi, kvůli
redigování těchto Dialogů a o tvé následné frustraci, jestliže je nedostaneš
v označeném čase. Především je to z typicky lidského stanoviska jenom ilustrací a
potvrzením faktu, že typický lidský život je zakotven ve vzájemných závislostech. Ať se
díváte kamkoliv, vždy se v lidském životě najde něco, co je závislé na zevních
faktorech, které se zdánlivě vymykají vaší kontrole. Nedá se nic dělat, je to hotová věc a
s tím jste souhlasili před svou inkarnací do lidského života. Jak bylo uvedeno
v předešlém dialogu, toto je typické uspořádání, narafičené negativním stavem.
Avšak - jak bylo uvedeno výše - jde o typický lidský náhled na tento jev. Zcela jiný
význam existuje, jestliže se na to podíváte z typicky duchovního hlediska či z hlediska
pozitivního stavu. Jak je definován pojem ‚závislost‘ v pozitivním stavu a ovšem i ve
stavu negativním? Jaký je význam tohoto termínu v obojím pojímání? V negativním
stavu, jakožto i v lidském životě, má termín ‚závislost‘ docela jiný význam nežli ve
stavu pozitivním. V negativním stavu tento termín vždy označuje fakt, že pravý život
může být odvozen pouze od zevních faktorů, které určí všechny podmínky
k manifestování a uskutečnění takového života. Takže být závislým znamená žít. A
opačně: žít znamená být vždycky závislým na někom nebo na něčem z vnějšku, mimo
vás. V rámci chápání v negativním stavu a lidském životě neexistuje žádné jiné
pojímání života neboli toho, co je život vůbec zač.
